Halal

Když už jsme se letem světem seznámili se základními pravidly kašrutu a víme co znamená když je něco košer, je načase pokecat o dalším slůvku a tím je halal.

Není těžké najít si definici slova halal, proto dnes tolik lidí dělá novináře a mnoho dalších o to usiluje. :-) Takže nebudeme slepě přepisovat výklady z Wiki do které může psát v podstatě kdokoliv cokoliv. Nebudeme se bavit o definici, protože tohle není slovník. Ale můžu vám říct co obnáší dodržovat halal, jaký má hlubší význam, který se pomalu vrací i k nám.

 

 

Opakem halal jako čistého a povoleného je haram (zakázaný, zapovězený) Soubor těchto norem a pravidel se nevztahuje jen na jídlo a pití, ale i na chování, slovní projev a další stránky společenského života. Haram je okukovat cizí ženu, haram je mluvit nezdvořile nebo vulgárně, haram je ubližovat slabším, týrat zvířata… Když si například malé děti hráli trochu surově s ještě slepým koťátkem, strýček odnaproti je zpacifikoval hřmotným „HARAM!“ Haram je poskvrnit svůj dům násilím, nebo třeba jen neuvítat a nepohostit jakéhokoliv hosta. Pokud jde o jídlo: haram je krev ta především, vepřové maso, zvířata která zemřela násilnou smrtí (tedy ne porážkou jménem jediného Boha) pádem, lovem, na následky nemoci, tedy i mršiny…zvířata která byla poražena ovšem nikoliv jménem jediného Boha, buď bezvěrcem, nebo ve jménu modly či nepravých bohů, hmyz, obojživelníci a v neposlední řadě – tedy u nás asi v první řadě alkohol, a jakékoliv drogy a omamné látky, které by mohly zkreslit vaše myšlení, rozhodování a zbavovat vás tak odpovědnosti za vaše jednání. To je velmi nezodpovědné. No a nakonec jídlo nad kterým nebylo vysloveno jméno Boží. Na rozdíl od kašrutu je povolená kombinace masa a mléka, zákaz krve není doveden do takových důsledků (odstraňování žil a cévek, solení masa nebo úplné odstranění zadního masa například u hovězího). Na druhou stranu to umožňuje symbiózu muslimů a židů, protože například muslim může naprosto bez obav nakupovat potraviny u židů kteří mají velice přísné předpisy, obráceně to bohužel funguje jen u některých druhů potravin (ne maso a mléko) Ryby a plody moře jsou povolené bez omezení. V případě že muslimovi někdo předložil záměrně jídlo které není halal a ten je pozřel aniž by to zjistil, vina padá na hlavu toho kdo klamal. To mi pomohlo vyřešit morální problém, jestli je viníkem ten kdo lže, či nese zodpovědnost ten který lži v dobré víře uvěřil…

V první řadě jde o náboženský a rituální předpis. Takže další pokusy hledat v Koránu nebo v Tóře nějaká hygienická opatření, zdravotní vyhlášky a zdůvodňovat tím proč tolik lidí podle těchto norem žije i umírá je z pohledu vědy v pořádku, jinak pro mě trochu dehonestující. Ale já nejsem vědec. Nicméně, se na to ze zdvořilosti, s úctou a respektem můžeme podívat obráceně. Tedy – v první řadě nechci naštvat Velkýho šéfa, a jestli něco řekl, on ví dobře co tím myslel a na mě není abych to analyzoval. Jinak by totiž víra přestala být vírou (od slova věřit) a já bych se nechal přesvědčit pomocí empirismu, rozličných pokusů a zkoumání a když už něco vím (tak je to víma?) a nemám potřebu věřit. Toliko teologická stránka věci.  Na druhou stranu můžu praktikovat a potom se spokojeně usmívat, protože striktní dodržování předpisů halal či košer má fajn VEDLEJŠÍ EFEKT! :-)

 

Hotel je hotel. I tak jsem si nevystačil s našimi pravidly a musel jsem respektovat korán. I jako host.

Zatímco u nás tráví spousta lidí spoustu času tím že přelouskává drobná písmenka na etiketách v obchodech a tam kde etikety nejsou prostě slepě věří že brambora je fakt bio a opravdu z farmy(…a děje se tak v jednom z nejsekulárnějších států v Evropě – takže mi neříkejte že Češi neví co je to slepá víra :-D) tam kde žijí židé a muslimové existuje certifikát který zaručuje přísnou kontrolu původu i zpracování potravin, od masa, zeleniny, až po konvenienci. Kde berou věřící jistotu že výrobce a kontrolní orgán nedají razítko na něco závadného? V naprosté většině případů je situace taková, že daná věc už halal nebo košer v podstatě je, jde jen o to aby to někdo garantoval a dohlížel. U nás je tomu maličko obráceně. Potraviny v pořádku většinou nejsou (k mojí velké lítosti už není závazný soubor norem ČSN který zaručoval kvalitu a vystřídaly ho normy EU které vyhlásily ring volný co se týče kvality,a dbají jen na bezprostřední zdravotní nezávadnost potravin) a různé certifikáty a razítka se získávají většinou složitým administrativním  způsobem a to především z marketingových důvodů. Proč? Protože my máme na vybranou. Věřit, nebo nevěřit. Jíst to nebo ono. Je to na nás. Když jste „tam“ NIKDO vám prostě nic špatného nenabídne. Protože se to NESMÍ. Protože halal a košer je první a zásadní věc, až potom se bavíme o kvalitě a ceně. Dá se to ošidit? Všechno se dá ošidit. Ale i v tomhle případě funguje náboženství jako pojistka. Upřímně věřící muslim nebude obelhávat Boha a šidit svoje bratry pro peníze.  Je tomu tak že díky přísné náboženské výchově jsou lidem vštěpovány normy které jsou pro ně naprosto zavazující a díky silnému společenskému tlaku jsou dodržovány. U nás se nemusí nic. Jen můžete, jestli chcete. Ale co byste z toho měli když ostatní na tom nestydatě vydělávají…. Prakticky to vypadalo tak, že v kuchyni hotelu mezinárodního řetězce El Mouradi jsem směl vařit v kuchyni, ale cokoliv bych chtěl použít by podléhalo přísné kontrole, nebo bych to použít nesměl. Ohledně alkoholu například víno, vinný ocet, balsamico, ty jsou nahrazovány citrónem, škumpou (sumaq). Jakékoliv konvenience typu instantní vývar můžete bez certifikátu Halal rovnou vyhodit. Jde totiž i o to abyste nekontaminovali nádobí. Koření a sušené plody nesmí obsahovat hmyz. Na druhou stranu je spousta moderních potravinářských fint které prostě nestíháte… Takže firma Knorr například vyrábí celou řadu halal.

 

řezník v hotelu na Sahaře jako kdekoliv jinde na světě. V mundůru, s chladícím boxem a červenou krájecí deskou.

 

Po práci legraci. A když výstřel z děla ohlásí iftár sedneme si bez rozdílů k jednomu stolu a pomějeme se…

 

 

Takže existuje jakýsi nepsaný, intuitivní přístup. Osobní zodpovědnost. Buď osobně garantuji svou přítomností a účastí. Nebo mi to garantují lidé na které se můžu spolehnout, kterým naprosto důvěřuji. Mám svoje vlastní hranice, meze – svoje vlastní halal a haram. Selhává to, ojediněle. Jako všechno. Ale není to systémové lhaní a notorické klamání.  Systém vzájemné solidarity, obecně přijímané normy kvality a slušnosti jsou zjevně jednou z výhod náboženských systémů a tradic. Kdo to nezažil může mít tendence se tomu vysmívat nebo tím pohrdat. Bohužel i tenhle přístup praktikují někteří výrobci potravin bez záruky – výsměch a pohrdání. A to je další praktické využití tradice a náboženství v našem životě.

 

Výjimka z pravidla. Když je na poušti hlad a vy nejste zrovna imám ale berberský pastevec z hor, tak prostě čapnete hada a ….každýho věc. Nikdo nás nenutil :-)

 

   Rád bych dodal že podobně jako někteří křesťané omezují projevy svojí víry na nákup vánočních dárků a spousta Židů miluje krevety, nemluvím zde o všech muslimech, ale o ideálu muslima který věří srdcem a hlavou, takže prosím nepište do komentářů „ověřené“historky o tom kde se kdy nějaký Arab, nebo emigrant z Magribu opil a co si přitom vymýšlel za výmluvy.  Toho už jsem se naposlouchal víc než dost. S lítostí musím říct že i tak jsou na tom pořád lépe než my…

Rubriky: Maso, Nezařazené, Ryby, Tradice | Štítky: , , | 6 komentáře

Jak si to nechal tolstolobik udělat po sicilsku

Tak a první z postních. Včera jsem si u Šopíka koupil necelého půl kila tolstolobika – kus filetu od hlavy. Včera jsem si večer jen tak na mls hodil kousek na pánev (na oleji pochopitelně), ale dneska už jsme na to měli být dva a to bych asi neodbyl. No…ne tak moc.

Jediné co jsem našel v ledničce byl jeden citrón, sklenička kaparů, pár oliv baby kalamata a ve špajzu plechovka loupaných rajčat – bez těch to prostě nejde a pár stroužků česneku.  Postup je primitivně jednoduchý. Kdyby to měla být siciliana jak má být, nachystal bych si kousek chilli papričky nakrájené na proužky, dva stroužky česneku, dvě až tři kapary, pár kousků citrónů a čerstvou sekanou petrželku. Jo a hezký by bylo hodit tam ještě jedno rajče na kousky a třeba tak dvě tři rozinky máčené předem. Tak to fakt nemám. Mám rajčata v plechovce, citrón, kapary a česnek. To bude muset stačit.

Na rozpálenou pánev naliju pár kapek olivového oleje. Nad flákem ryby otočím dvakrát mlýnkem s pepřem, osolím a mrsknu na pánev rybu s kapary, citrónem a celými stroužky česneku. Hezky to opeču zleva i zprava.  Zatím rozmačkám pár loupaných rajčat z plechu a rybu na pánvi s nimi zaliju. Jen špetka cukru, špetka soli a hezky dodusit. Navrch pár oliv a můžeme podávat. Bylinky a petrželka se nekonaj, protože je prostě nemám. Podávám s chlebem a i když jsem to vyfotil asi desetkrát fotky sem nedám, protože to fakt neumím vyfotit tak aby jste na to dostali chuť :-D Ale feedback zněl jasně: „Jsem nadšená!“ Tak to asi mluví za všechno. A kdybyste chtěli vidět sicilianu jak má být tak se mrkněte na fotku sem.

Rubriky: Bezlepkové, Ryby, Rychle a snadno | Štítky: , , , , , | Napsat komentář

Postní post

Nejsem katolík, takže nevím přesně jestli půst začal ve středu. Já se touto dobou většinou nějakým způsobem postím. Čas od času. Letos jako kdybych půst našel. Za jedna ušetřím za jídlo, za druhé už dlouho potřebuju shodit pár kil. Ať už chcete nebo ne, půst vás vždycky nějak ovlivní a promění.

 

 

Cítíte fyzicky jak začínáte jinak vnímat svět kolem sebe, začíná se pomalu měnit vaše myšlení. Skutečnost že musíte věnovat ze začátku větší pozornost tomu co jíte a tomu čemu se je třeba vyhnout, je po nějaké době vystřídán pravým opakem. Při půstu je toho tolik zapovězeného že vás to naopak zbaví starostí co s načatým večerem. Ještě jako dvaadvacetileté ucho jsem si v Jizerkách pod Javorovým vrchem navařil několik litrů zeleninového boršče a jedl ho každý den s tmavým chlebem. Potom ještě nakládanou zeleninu (jiná tou dobou nebyla :-o) a nakládané ryby. Co se vlastně při půstu jí a co by se nemělo?

 

 

Ona je to vlastně tak trochu každýho věc. Pokud nejste věřící katolík co to bere smrtelně vážně, můžete třeba jen omezit kouření, pití alkoholu nebo kávy (prostě drogy dle vlastního vkusu), jeden rok jsem nekoukal čtyřicet dní na televizi (což možná přijde k smíchu někomu kdo ji nemá – kdo mě zná, ví že u nás doma hrála od rána do rána a byla nepostradatelnou kulisou, a babička si televizí svítila při šití). Takže jooo, pěkně drsný. Potom je na řadě jídlo.

Žádné maso, mléko ani vejce. Takže ani žádné máslo, sýry, salámy a sladkosti ve kterých figurují máslo nebo vejce. Jedinou výjimkou a díky Bohu za to jsou ryby a všeliká  havěť jako žáby, hlemýždi, raci apod. Proč? To je těžko se dobrat. Ani v kašrutu nejsou ryby považovány za maso, na druhou stranu ale žádný žid nepovažuje za rybu mušle, nebo krevety.

 

 

Vejce byly zapovězeny půstem údajně až do první poloviny 15.století, ale jak říkám, moc se v tom nevyznám, kdybych měl jít po citu, můj půst by vejce zahrnovaly taky a mám nejasnou tuchu že i dnes se půst vztahuje na vejce.

Co si dopřát mohu? Jako kdybych teď našel všechny recepty na parve jídla ovšem bez vajec, veganské úpravy polévek jako je boršč, bramboračka, houbová zelňačka a další, musím mít dostatek chleba a pochopitelně luštěnin a obilovin, protože postít se neznamená pokusit se umřít hlady. Košer verze hummusu bez jogurtu tedy přijde k dobru, taky müssli, jahelná a pohanková kaše na vodě, ovoce, zelenina. A samozřejmě ryby. Takže ryby na oleji a na vodě, pečené, vařené, smažené a nakládané.  Jenže jak už jsem se zmínil, když se zrovna netopíte ve zlatě, tak si dáte sem tam zavináče, nebo oprásknete na pánvi tolstolobika a tím to hasne.

Ke slovu přišly primitivní úpravy těstovin jako je aglio e olio, pomodoro, arrabiata, pilafy se zeleninou, staré dobré čínské nudle se zeleninou a světe div se i sójové maso, po kterém jsem nesáhnul už přes deset let. Ale proč ne? Inspirován Postní kuchyní od Václava Soukupa vám sem v průběhu dalších dní hodím několik zajímavých postních receptů, protože ty nezajímavé asi napadnou každého takže i mě. :-)

Rubriky: Nezařazené, Tradice, Zelenina, rýže, kuskus... | Štítky: , , , | 4 komentáře

Refugee – Souk se přestěhoval na novou adresu

 

Ahoj. Koukal jsem jestli to tady vůbec ještě někdo čte a pravda je, že občas ano. Takže souk to zabalil a všechno se přestěhovalo na novou adresu  WWW.ROZINKYAMANDLE.CZ

Rubriky: Nezařazené | Štítky: | Napsat komentář

Hostem u Franze

Jelikož jsem se ještě zpět do rodné Prahy nepřesunul definitivně, můžete mě sem tam potkat v Brně jak venčím psa, chodím se ptát na svou pozdrženou výplatu, navštěvuji známé v hospodách a restauracích a jinak bohulibě mrhám časem. A jelikož jsem nepřivykl mrhání časem, a můj kamarád Lukáš který je přeborník České republiky v přípravě pasty a risotta hostoval v nedávno otevřeném bistru Franz na Veveří, připadalo mu jako dobrý nápad abych nabídl podobnou službu tamtéž. Tak jsem se spojil s majitelem bistra Franz a jim to také připadalo jako dobrý nápad. No a když už jsem tedy tady, tak jsme se domluvili a já poslal tři menu na výběr. V duchu tradic a svých temných sklonů menu aškenázské, ruské a sefardské. Výběrové řízení vyhrálo našim podmínkám a tradicím nejbližší menu aškenázské. Takže kdo je v Brně a bude ještě v pondělí 27. 2. 2012, může se se mnou a  mým menu potkat od rána do večera v bistru Franz.

 

 

Rybí polévka 

Lokšenkugel – nudlový nákyp se zeleninou 

Kapr na židovský způsob s bramboráčky 

Cimes z kuřecího masa se sušenými švestkami 

Tažený štrúdl s jablky a ořechy

 Ačkoli pod názvem „kapr na židovský způsob“  najdete většinou v zahraničí recept na klasické a někdy i méně klasické gefilte fiš  kterému jsem se tady už věnoval, my si pochutnáme na receptu od Oty Pavla a potažmo také z Kuchařského lexikonu kde je uveden pod názvem Carpe á la juive. Cimes  už tady taky proběhl, opět na rozdíl od většiny v současnosti uveřejňovaných receptů (na internetu se strašně moc věcí přebírá bez skrupulí a bez ověřování) to nebude podobné charosetu (to znamená rozvařené ovoce se skořicí) ale půjde o starší recept který už mám ani nevím odkud a spojuje se v něm dušené kuřecí maso s bílými fazolemi, jablky, mrkví a sušenými švestkami.  A tažený štrúdl už je prostě klasika. Tak se těším naviděnou a dobrou chuť!!!

Rubriky: Rozinky a mandle, Tradice | Štítky: , , , | Napsat komentář