Půst zatím probíhá bez větších komplikací, jen mám občas chuť na nějakou baštiznu a rohlíkama to hasit pořád nejde. Takže cestou z Brna do Unhoště jsem se za Kutnou Horou zastavil v Zásmukách, v podnikové prodejně firmy Diana. Až jsem čučel kolik poboček Diana má. Škoda že jsem až tak nečuměl co v nich má. Ale jsem asi rozmazlenej… Vyrovnané řady mrazáků plných rozličných burgerů, rybích prstů a dalších mražených dobrůtek jsem přešel bez povšimnutí a vrhnul se rovnou na uzeného tolstolobika kterého jsem zdlábnul jen tak s chlebem. Teď už jsem bezprizornik jak se patří. Po mejdanu na kterém jsem griloval jsem byl načichlej jak makrela, dlouhá doba na cestách s nemožností se pořádně vykoupat a převléknout do čistého oblečení mi dodalo odér uzené makrely a tolstolobik s chlebem to dorazil. Když jsem nakonec zatopil doma v Unhošti, kamna kouřila tak že uzenou makrelou bych se mohl pomazat abych to trochu přebil. :-)
Co mě ale příjemně naladilo byl mořský jazyk za 68Kč/kg. Nerad se nechávám vláčet cenou, hlavně když jde o ryby – vždycky čuju malér když jsou moc levné.
Vzal jsem dva kousky abych si je ve volné chvilce nachystal po sefardském způsobu, protože se udělalo tak hezky že jsem to prostě musel nějak oslavit. Mořský jazyk i platýz jsou košer, protože mají šupiny i ploutve další košer ryby jsou například ančovička, bělice, cejn, halibut, hejk, kambala, kapr, lín, lipan, losos, makrela, mník, okoun, parmice, pstruh, sardinky, sleď, šprot, štika, treska či tuňák. V žádném případě čuňák.
Takže jsem vyškrábl zbytek tahini, nakrájel zbytek citrónu, dokoupil rajčátka a dal se do pečení. Tahinu je třeba předem namíchat. Byl jsem lenoch a lakomec a dal jsem si ji na rybu jen tak, a měl jsem docela problém to dojíst. Takže stroužek česneku, špetku soli, šťávu z půlky citrónu a trochu vody přidáme k tahini a rozmícháme na bledý krém. Orientální příprava ryb obnáší oproti puristickému přístupu od Jadranu trochu víc ovlivňování. Jadranský styl mi vyhovuje, ale nemá cenu si zastírat že ho oceníte především u ryb čerstvých a také mořských a hlavní podmínkou je že patříte mezi labužníky kteří si vychutnají chuť a vůni moře. Pokud ovšem vytáhnu rybu z mrazáku kdesi v Zásmukách, nemám ani trochu výčitek svědomí a hnedle jak ji zbavím šupin, pořádně jí nařežu a do zářezů vmasíruji koření a citrónovou šťávu.
Z koření doporučuji jako ostatně vždy: sladkou papriku, římský kmín a pepř, nebo koření bharát (sedm druhů koření), nebo jen papriku, pepř a sůl když nic jiného není po ruce. Rybu zakápnu citrónem a nechám krátce odpočinout.
Prodlevu v přípravě vyplním chystáním přílohy. Zbyly ještě dva lilky, takže volba padla na rychlý mutabal z pánve (lilkové pyré) s pečenými rajčátky – jsou k sobě výtečně. Na jednu rybu jsem napatlal nachystanou tahinu – po dopečení nevypadá zrovna sexy, ale pokud jste tahinu namíchali dobře, voní po pečeném sezamu (kupodivu) a chutná dobře. Když jste tahinu nenamíchali, upečená tahina vám s prvním soustem zacementuje pusu a máte po hostině.
Peče se na 200°C plus dvacet stupňů podle toho jak rychlou a dobrou troubu máte. Čím rychleji tím lépe, hlavně proto že ryba je placatá a je hotová v mžiku. Takže zatímco ryba syčí v troubě a tahina se vypéká s rajčátky a citrónem, nakrájím oloupaný lilek na kostky, dva stroužky česneku na plátky a rozpálím dobrý olivový olej. Lilek opékám s notnou dávkou čerstvě mletého černého pepře a ve chvíli kdy pěkně zezlátne a začne vonět tak ho teprve osolím a dodusím doměkka.
Správně bych ho měl teď rozmačkat vidličkou, ale jsem lenoch a navíc už ryba v troubě křičí že má dost, takže popadnu tyčový mixér a šrůůůům!!! A je to! :-) Jedna s tahinou, jedna nahoře bez a už si mlaskám. Dobrou chuť!!
