Nakládané olivy a jiné radosti

Abych pořád jen nedštil oheň a síru na své současné chlebodárce, slušelo by se upozornit na to co je tady báječné. Báječné tady je, že spousta skvělých věcí vám tady roste přímo pod nosem, plave v moři a je na rohu v každé sámošce (tady se sámoškám říká supermarkety). Jak už jsem jednou napsal, odvrácenou stranou kauzy Řecko je, že Řekové sami dají přednost talíři makaronů se smetanou, slaninou a čtvrt kilem strouhaného sýra navrch. Ale možná je to aj o tom, že ani tady, podobně jako u nás si prostě lidé ještě nestihli všimnout těch nenápadných a přitom skvělých věcí s velkým potenciálem a náležitě ho využít. Odvrhnou halušky, zapomenou na skvělé domácí bramborové noky a dají přednost těm z konzumu, a místo aby si doma udělali vymazlený babiččin závin, cpou se po kavárnách marlenkou.

Obden dostávám od Kostovi maminky do kuchyně vždycky něco…Prostě něco. Třeba igelitku čerstvě natrhaných fíků. Na zahradě nám roste bazalka. Když potřebuju chobotnici, či mušle, stačí se zmínit. Feta se tady prodává ve velkých krabicích. Jogurt v pětikilových kyblících je zárukou že v kuchyni mi nikdy nedojde můj milovaný airan. Rozmarýn se vesele plevelí v rohu zahrady coby malý strom a já jsem po řeckém způsobu už někdy docela líný vymýšlet, co s tím vším dělat. Hlavně když navíc začíná dozrávat ovoce. Jej!

Posledně přivezl Kosta plný kýbl zelených oliv. Nemohu s nimi bohužel udělat totéž co s taškami plnými mušlí – totiž zamrazit je, protože bych je nestihl spotřebovat. Turisté (a Řekové už taky) se sice naučili chodit na moje plody moře s ragů z kalamárů, opečené chobotnice a mušlí dušených na víně, ale Carbonizace ještě stále trvá. Moje Carbonara jsou prostě zřejmě neodolatelné ((-:  Olivy jsou super na salát Choriatiky (řecký salát – po Caesar salátu se slaninou, kuřecím masem, majonézou, sýrem a krutony z bílého chleba číslo jedna na hitparádě) ale nebyly nijak ošetřeny a za pár dní by z nich byly sušené olivy. Asi nic moc. A zkoušet jestli je to dobrý nápad s několika kilogramy naráz je docela drahý špás. Takže jsem potlačil svou pravděpodobně vrozenou a tady náležitě rozvinutou lenost a jal se vymýšlet na jaký způsob je zakonzervovat. No tak co dům dá?

Pořádnou větev rozmarýnu, pár vinných listů z rohu zahrady, kůru z místních citrónů, celý pepř a celé stroužky česneku z „česnekovníku“ který taky roste na zahradě. Věděli jste vy vůbec, že česnek v Řecku roste na stromě?! :-D

Všechny ingredience jsem krátce „potáhnul“ v oleji – ovšem ne olivovém, ale obyčejném slunečnicovém a olivy v něm načisto utopil. Táhnout je výraz pro pomalý a velice mírný var kdybyste nevěděli. Už druhý den to vonělo jako zahrádka sama. Žůžo!

Jindy mi zase přišly cukety. A jakoby náhodou samý květ. No co. Řekly si o to…

Neplnil jsem je. Nene. To teda ne. Prostě jsem je krvelačně (nebo cuketolačně)osmažil jako naše kosmatice v parmazánovém křupavém těstíčku.

Docela mě mrzelo, po tom co jsem se tady patlal s dorty a zmrzlinami, když se šlágrem sezóny stal ananas z plechovky, který jsem našel ve skladu, opečený v rozpáleném karamelu na pánvičce a podávaný s řeckým jogurtem.

Ale moje rozmrzelost mě trochu opustila, když ho nahradily fíky – od chvíle co začaly dozrávat. To už je jiná! (-:

K snídani si občas s Majko Petja dáváme specialitky. Kromě toho mišmaše který je vyfocený u čubricy, to bývá panáček olivového oleje s citrónovou šťávou a medem. Jindy jsem zase v obchodě objevil super tahina s medem z Makedonie a míchal si to s jogurtem, nebo to baštil jen. O airanu už jsem vám vyprávěl. Vám je hej, vy máte plný sámošky Kyšky, kefírů a acidofilního mlíka, ale co já?! Tak si prostě rozšleháme jogurt s ledovou vodou a malinko osolíme a jééééé! Teď si aj můžu dovolit říct – better then sex!! (-:

Když nám zbyl krém z tiramisu a nevěděli jsem coby, vypadla z toho další dekadentní kreatura. Broskev plněná krémem z mascarpone – specialita podniku!!

A to jsou takové moje radosti. Smutné, že jsem se tak mladý vrhnul na bílý sex, ale co mi zbývá když milovaná moje je daleko za mořem a já jsem se stal dobrovolně zajatcem bláznivého ostrova, kde každého zajímá jen koupání, Carbonara, koupání, Carbonara a potom ještě poloviční Carbonara se žampiony a dvojitou smetanou? Pokud možno po koupání. Uáááááá!! Asi mi šibne. Navíc mi z Carbonara zbývá mrtě bílků. No tak co už. Nočky sněhu z bílků s cukrem lehounce potažené v horkém mléce a s pomerančovou redukcí?

Víte co je to bílý sex? Zábava nás přezrávajících? To si prostě chlap sedne před ledničku a nevstane dolkud ji neudělá!!

Ufff. Rakija  a nadenica je dobrá kombinace. Ještě pár měsíců tady a budu mít mozek na kaši.:-)