Čistě ze sentimentu si dovoluji přidat legrační příspěvek z dob, kdy ještě vycházel Hromosvod a já byl mladý a vtipný. Prosím laskavého čtenáře o shovívavost. Bylo to v době, kdy jsem se zhruba naučil psát.
Pokud by vás zajímal recept na vindalú, navštivte starší příspěvek zde.
Vindalú – fenomén Červeného trpaslíka
————————————-
Pokud o to stojíte, seznámím vás s výsledky svého pátrání po
tajuplném kuřeti vindalú, zmiňovaném v tv podobě Červeného trpaslíka.
Ze začátku – připouštím – moje pátrání nebylo zrovna úspěšné. Vindalú
v mých očích získávalo mystickou podobu, asi takovou, jakou má v očích
laika služba u Legion Etrangere, Bermudský trojúhelník nebo účast na
expedici Hepatica. V těch dobách se mi stalo slovo vindalú výzvou,
kterou jsem přijal, teď ve mně vzbuzuje respekt hraničící s posvátnou
hrůzou. Trošku mě zklamaly net stránky Červeného trpaslíka, kde žádná
zmínka o téhle čili atomovce není !!!???
Po nějaké době se mi dostala do ruky receptura na pastu vindalú, čímž
pátrání výrazně pokročilo vpřed. Zhruba v té době jsem se dozvěděl od
Wylmy, že vindalú používají na Filipínách nebo v Indonésii pro extrémně
ostré karí. Tak to sedí. My ho můžeme použít jako zbraň hromadného ničení.
Pak trošku nevyšel první pokus o prezentaci – byl to čajíček. Dal jsem
si tedy trochu víc práce, a myslím, že pasta vindalú klapla. Každopádně,
abych to shrnul – vindalú není za:
a) sprosté slovo
b) květina
c) nic
Chtěl jsem vám tady napsat recept na pastu vindalú, ale tahle
informace se prý nesmí rozšiřovat. Myslím, že určitě nebude vadit, když
vám tady alespoň uvedu několik veršů z ódy na vindalú. Verše uvádím
v původním znění bez titulků, aby jste z toho nic neměli a mě pak
nezavřeli kvůli porušování autorských práv.
„U karahi vindalú, vássavadatta rannákráva
čundraprase dharmagupta, padmavátí všemdáráda.
Pátaliputra prudilfotra, pinďajakopapír a karí.
Čandraprabha díllí, sílí a sundávájí sárí.
Srandaspatra čárání, kámasůtra seresesem.
Čilí palíjana, blijána – kóma…“
Krásné verše, že. Člověk ani nemusí všemu rozumět, Ale ta láska z toho
přímo dýchne. Uznáte, že za tohle mě nikdo nemůže zavřít. Pokud by
o recept někdo měl zájem, ať mě navštíví s flaškou, třeba budu mít
zrovna na stole kuchařku otevřenu na st. 52 a až půjdu uvařit kafe…
Jinak informace o bezprostředních účincích jsou k dispozici u Jetela,
který si to jedinej šlehnul a s klidem Angličana prohlásil, že to „bylo
pikantní“. Na mou námitku, že se to svinstvo ředí jogurtem 1:10 pravil:
„To jsem taky udělal – – i tak je to velmi pikantní“. Kdo zná Jetela ví
– kdo nezná, to značí, že to pálí jako svině.
Dalším příslibem se zdá být návštěva v TAJ-MAHAL, kde v menu v kolonce
vindalú píší „jen pro znalce“. Mimochodem je tam zmínka o pokrmu
jalfrazie „výjimečně ostrý – extrémně pálivý“! O výsledcích expedice
TAJ-MAHAL budeme referovat. Příště si můžeme poštěbetat o mangovém
čatní, kebabu nebo madráském karí.
Čau Čuft
Poznámka Jetel:
Návštěvu s lahví jsem absolvoval, str 52 jsem nestihl nalistovat,
protože jsem zpanikařil, nicméně jsem pak objevil recept na čatní
založený a rychle ofotografoval.
