Arabárna v Brně

Když jsem se totálně oddělal na Abruzzu v Brně, kde jsem měl dvakrát tolik lidí než obyčejně, což oproti mým předpokladům skutečně bylo dvakrát víc práce a já si šikovně sáhnul potmě do bedny pro nůž a on tam opravdu byl a už na mě čekal otočený velice ostrým ostřím vzhůru ,takže jsem si krásně košeroval ruku, což vede při styku s rybami nebo syrovým masem k celkem zajímavým zánětům a dvakrát delšímu hojení než normálně (na to je výborná tzv.černá mast, kterou používají řezníci poté co se jim z nazrálého masa dostanou do rány rozparáděné enzymy. Koupíte pod názvem Ichtoxyl), cítil jsem nutkavou potřebu se zrelaxovat. A protože mám slabost pro etnické kuchyně – jestli jste si náhodou nevšimli, zašli jsme do restaurace/bistra Nandus v na Úvoze v Brně. A já mám po dloooouuuuhéééé době zase chuť to tady pěkně rozmáznout.
Byl víkend, takže davy se nekonaly. Seděli jsme tam dohromady dva a já měl čas okukovat místní zeď nářků, plnou vzkazů – některých v arabštině, některých v češtině, vesměs pochvalných. V kuchyni urostlý chlapík, který by klidně mohl být můj bratranec, za grilem menší při těle, který by mohl být možná můj kamarád. Ale tyhle typy v rodině nemáme. Scénář bývá vždycky stejný. Vyslechnu si chlubení o tom jak si dělají všechno sami, obsluha potom za rohem otevře konzervy s vinnými listy a hummusem a já znechuceně odcházím. Protože konzervu si doma umím otevřít sám. To není žádný kumšt. Nebo dostanete zkyslý hummus za dost přepálenou cenu. Ne tak zde.
Objednávka byla na mě, takže jsem objednal od každého něco – tedy mezze pro dva – waraq einab(plněné vinné listy) ,hummus, babaghanouge a k tomu něco oliv, chleba pochopitelně, potom mě hodně zajímal jehněčí kebab s rýží Basmati a ještě velice osobně baklava. Samozřejmě čaj.
Tvrdit že to říkám nerad by byl kec. Řeknu to naplno, přesně jak to je. Ve vší úctě se může Klub cestovatelů vzít za ruku s Kupé a spolu se mohou jít nechat vyfotit, protože takhle dobrý a domácí jídlo, jsem už neměl ani nepamatuju. Ten borec, který stál v kuchyni, pochází z Íráků, je doktor (takže nejlepší kuchaři jsou doktoři? No to bych netvrdil…) a něco se nacestoval. Jak mi sám řekl, v Londýně například když šel do etnické restaurace, dostal autentické jídlo, nijak nepřizpůsobené „místní mentalitě“, s tím že „oni to tak chtěj“, nebo „oni to mají takhle rádi“. A to mu tady kapánek chybělo. Takže za cenu jako v restauraci a v prostředí úplně průměrného bistra, s úplně průměrným vybavením dostanete to nejlepší arabské jídlo v Brně. Aby bylo jasno – tady se neděkuje inzerentům a moje články neplatí nikdo jiný, než já sám. Takhle to cítím, a za tím si stojím. Stačilo mrknout do kuchyně kde na si na policích hověly piksly s jednodruhovým kořením – znamení toho, že tenhle chlapík nesype do všeho paušálně garam masala a nepřidává sojovku když chce aby to mělo nějakou chuť. Hummus byl nešizený na tahině, což je jedna z nejdražších položek při jeho výrobě a já někdy neměl na to abych izraelské jazýčky přivyklé hummusu z konzervy šetřil a tahiny dával míň, když mě to chutná a jim ne. Byl jsem nadšený. Waraq einab byl prostě tak jak má být. Babaghanouge byla letenka do nebe. V kebabu bylo fakt jehněčí. Čaj byl super. Chtělo se mi plakat. Na malou chvíli jsem nebyl v Brně, ale někde v Bagdádu. Ten chlap musí svou práci milovat a já bych mu ze srdce přál aby nedopadl jako ti ostatní co svou práci měli rádi a věřili v ni tak moc, že se na tom prostě „udělali“ jak říkají vodáci. Tedy vyklopili se, utopili všechno co měli a nezůstala na nich nit suchá. Baklawu jsme si museli říznout na půl a já čučel, protože byla epesní, nešetřilo se na ni v žádném směru, byla velká a k čaji sladká tak akorát. Ale já jsme na sladký, takže mě berte s rezervou. Ufff. Co vám budu ještě povídat. Prostě jestli jste z Brna, tak rozhodně doporučuji a myslím že tenhle chlapík umí mnohem víc než jen tohle, je to fakt kuchař s velkým K. Jestli z Brna nejste ale někdy byste měli chuť, vyprdněte se na vystajlovaný „jakoetnický“ restaurace a zkuste dát šanci Nandusu. Ta návštěva mi rozsvítila den, a ještě pár dalších pokaždé když jsem si na to vzpomněl. Držím palce a zdravím do Brna!!