A máme tady Nový rok. Tedy alespoň podle židovského kalendáře. Vypukne to ve středu jestli se nepletu – mám v kalendáři větší chaos než Robinson Crusoe, a slaví se dva dny. Pro mě to znamená ve středu zavřeno a jestli někdo přijde ve čtvrtek na rybu tak to bych se moc divil
Na Roš ha šana se tradičně podává v aškenázské komunitě mrkvový cimes a v naději že následující rok bude sladký a šťastný také teiglach (noky vařené v medu nebo sladkém sirupu), jablečný štrúdl nebo medový koláč. Skoro všechno už jsme probírali, tak dneska hupsneme na kulatou chalu (barches) s rozinkami, jejíž kruhový tvar oproti dvěma večkám na šábesovém stole symbolizuje (jak jinak) kontinuitu času, koloběh lidského žití a naději na zachování stávající jistoty opakujících se cyklů. Možný je ovšem i tvar žebříku nebo ptáka, takže když nezvládnete kruh a máte dost fantazie…? Co? Oproti tomu sfaradim pečou ovčí hlavu (aby byli vždy vpředu a ne na ocase – aškenazim to provozují s rybou – znáte ten vtip o rybích hlavách?) a to už tady taky bylo, cpou se olivami (zásadně zelenými, nikdy černé), popíjejí zelený nebo mátový čaj a odpustí si černou kávu. Nikdy se nepodává nic kyselého ani hořkého. To docela chápu. Poslední dobou mám přebytek mandlí a rozinek sotva hrst.
Jako symbol plodnosti poslouží sezam, cizrna nebo rýže. Takže dříve než zazní šofar, připravte si:
…kostku droždí kterou rozdrobíte s hrstí mouky, lžičkou cukru a přilijete jen tolik vlažné vody abyste vypracovali těsto jako na palačinky. To potom necháte v klidu pracovat.
…kilo hladké mouky, prosáté a tím nadevší pochybnost zbavené případného hmyzu. Navíc se mouka krásně provzdušní a bude o chlup lépe kynout.
…tři vejce vyklepnutá do sklenice a prohlédnutá ostřížím zrakem aby neprošel ani náznak krve či zárodku.
…lžíci soli. Tady nic, sůl je nuda.
…dvě lžíce cukru, hrst máku na posyp a hrnek oleje – košer je Brölio, Floriol, Lukana, Olitalia, nebo olivový Borges, či extra virgin lisovaný za studena. V tomto případě doporučuji slunečnicový nebo řepkový. Taky rozinky jestli chcete.
…a aby posyp držel tak ještě jedno prohlédnuté vejce na pomaz. Tak a teď:
Kvásek vzešel než jste to dočetli, takže prosátou mouku smíchejte s čtvrtlitrem teplé vody a vším tím co jsem vám popsal výše. Pochopitelně s výjimkou máku a vajec na pomaz a posyp.
Důkladně propracujte a nechejte hezky v klidu a teple zakryté kynout asi dvě hodiny.
Chala pletená ze třikrát tří pramenů a kulatá na Roš ha šana
Jelikož je roš ha šana máme usnadněnou práci s tvarováním chaly. Prostě vyválíte dlouuuheeeej váleček na jednom konci silnější a hezky to srolujete do tvaru kola na plech s pergamenem. Tradiční tvar chaly je ovšem pletenec ne nepodobný naší vánočce. Teď mě tak napadá i jistá podobnost ve složení těsta a tvar mazance a vánočky…Hmmm. Jenže vánočka se peče na pesach kdy se všemu kynutému správný žid vyhne. Tak dál.
Popadněte a zarolujte. Zakrytý chléb nechte ještě půl hodiny až čtyřicet minut nadechnout. Šneka z těsta potřete rozšlehaným vejcem a posypte mákem nebo sezamem. A teďho vrzněte do trouby vytopené na 160 stupňů Celsia a pečte až dozlatova. Chvíli před dopečením doporučuji potřít vejcem s medem. Skvělý recept na chalu s rabínským komentářem nalezenete ještě zde No a to je asi tak všechno. Tak šťastnej novej rok! :-)
