Chachááá a je to tady! Dostal jsem je! V místním pekařství mi při posledním chlubení s baklawou totiž paní doporučila ať se přeci nedřu s těstem, když ho stejně nevytáhnu jako ti co to dělají každý den už několik let a radši si koupím phyllo v sámošce. Ha! Ale o to tady přeci vůbec nejde!
Kdo říkal že se účastním nějakých závodů, kdo bude mít tenčí těsto? Hmmm. Jde mi o tu radost z práce samotné a potom taky když se můžeme zakousnout do svojí banice s fetou a těsto je křupavé a voňavé aj když není průsvitné jak sklo a vytažené tak do tenka, že mouka křičí, sténá a skřípe zuby: „Kurňááá, víc už to fakt nedám!! Nech mě ty blázne! :-)
Jenže tentokrát se paní musela dvakrát zeptat jestli jsem si to těsto tedy koupil nebo ne. Poprvé jsem jí nerozuměl já a podruhé ona mě. Nešlo ani tak o jazykovou bariéru, jako spíš o lehkou indispozici způsobenou nadměrnou konzumací výborné rakije z Plovdivu a místní nadenice (klobásy). A já mohl hrdě říct – nekupoval!! Rukama! A ona jen uznale pokývla hlavou a mě bylo dobře…Ale protože Řekové neradi, když někomu něco jde docela dobře a přitom není Řek, nezapomněla říci, že ta feta byla trochu slaná…ale to nevadí, protože to feta bývá a jí to vlastně chutná. Když ale o tom tak přemýšlím, tak to dělá vlastně spousta lidí, ne jen Řekové.
No taková zábava jako s první banicou to nebyla. Zase mi do toho přišlo zboží a taky nebyla zrovna kdovíjaká nálada, ale pořád jsem musel myslet na to jak jsem vám říkal, že ta banica se mi povedla líp než baklawa ale nestihnul jsem jí vyfotit. A protože těsto už znáte, recept vám znova opakovat nebudu a jen vám ukážu obrázky. Banica se má správně rolovat jako štrůdl. ale já jsem kdovíproč prostě jen skládal pláty těsta na sebe a proložil je sýrem. Kaovjan tomu říká Banica po miškovsku.:-)
Zjistil jsem, že když použiji olej (ne víc do těsta, ale při vytahování těsta), jde vytáhnout ještě líp, ale ta mastnota se mi moc nelíbila. Ale stejně to ještě zkusím. Zajedna zarolovat a za druhé vytáhnout jak to jen půjde nejvíc. Nebo to třeba zkuste vy. Proč ne? Na to nikdo vysokou školu nepotřebuje.
Udělal jsem si dvě dávky těsta, nechal chvíli lepek odpočinout a zrelaxovat se před nadcházejícím výkonem a potom jsem z jedné dávky ušil spodky, položil rozdrobenou fetu drceným černým pepřem a pokladl svršky. Vrznul jsem si….banicu do trouby a upekl při kdovíkolika stupních dozlatova. Asi 160 – 170. Aspoň myslím. No a potom už to jen vonělo, křupalo a snídalo se s airanem. Když už o něm pořád mluvím: to prostě jen rozmixujeme řecký jogurt s ledovou vodou na hustotu kefíru, nepatrně osolíme a pijeme vychlazené, když na nás přijdou ty chutě. Na mě chodí každý den, takže mám stále po ruce plastovou láhev o obsahu 1,5l a večer při byznysu jí zpravidla chroupnu. Bez následků – pro případné šťouraly. A těšte se! Dozrály fíky! :-)
Hmmmmmmmm…Tak tomu říkám oprávněná radost :-ú Kdo ví, jestli nakonec to těsto nebylo lepší než dělá ona sama :-)
1: Oni ho právě kupují. Mají tolik práce a sortimentu, že by to nedávali. Proto mi radila že si ho mám radši koupit. Ale to zase nedalo mě :-) No určitě to jde ještě líp. Budu trénovat!
Opět krásné počteníčko.
Jo, ještě jsem se chtěla zeptat: do těsta na banicu se taky přidává šťáva z pomerančů?
4: Kdepak. Přijde tam stejné množství vody a špetka soli.
Díky za odpověď.
Na tomto videu http://www.youtube.com/watch?v=VP5u1rFVf_M od 3:40 je velkovyroba.
7: Já vím. Znám ho. A je dobře že jste ho sem linknul, protože ti maníci fakt válí :-) Ale doma je doma, ne? Jednou jsme takhle někde řešili jak se dělá italské risotto a musím nerad konstatovat,že některé restaurační zlepšováky by nejednoho zaníceného kuchaře amatéra uvedly patrně v úžas. Ale souk je pro nás. Na doma.:-)
Muj nejvetsi problem je, ze se mi jeste nepodarilo vyrobit testo, ktere by se tak krasne tahlo. Bez vetsich problemu ho vyvalim namotane na tycku od smetaku. Ale asi jsem posedly z placek a testovin tuhosti testa, takze priste zkusim mene mouky.
Nejake domaci video, jak to ma vlastne vypadek by pomohlo.
Nejvetsi uzas a inspirace jsou do dnesniho dne ravioli a vlastne vsechny testoviny v avii. Prvni co me napadlo, kdyz jsem je poprve uvidel bylo, ze se v kuchyni premysli, coz byl pro me maly zazrak – bez urazky.
9: Jsem moc rád že se vám v Avii líbí. Ale jak si někteří lidé myslí, moje krátká účast na zahajování provozu kuchyně v Avii neměla až takový význam jaký jí lidé přisuzují. A teď už s Avií mám společného jen málo. Banicu budeme připravovat v říjnu v Brně na workshopu o balkánské kuchyni. Přijďte se podívat! :-)
10: i když jsou od července tvoje příspěvky poznamenané jistými stesky, podle mě mají – alespoň pro nás ostatní – čím dál pozitivnější ladění. Sledujeme totiž, jak se ti rozšiřuje repertoár. (-: Jedno z nejlepších sdělení, které jsem v posledních dnech a týdnech tady četla, je právě v předchozím komentáři č. 10, a sice, že bude v říjnu v Brně workshop o balkánské kuchyni. Teď jenom aby tvoje koncepce workshopu počítala s intenzivním zapojením účastníků do přípravy pokrmů. Tažíny byly sice bezvadné, ale někteří tvoji trvalí kurzisté je vnímali jako neobvykle méně aktivní.
Prostě – když už workshop, tak ať je tam pro nás účastníky trochu více toho „work“. ;-)
11: Drahá. Šlo o tažíny a prostě tam pro vás žádná práce NEBYLA!! :-) Byl to seminář. Budu se těšit na viděnou trvalý kurzisto!
12: Drahý, když už, tak trvalá kurzistka. ((-:
I já se těším na viděnou. Ať žijí pracovní workshopy!
Jejda, workshop v říjnu v Brně? To je bezvadné. Kdy asi tak zhruba by to mohlo být? – plánujeme totiž opožděnou dovolenou na přelomu září a října, nějak nám to letos dřív nevychází.
Plha se hlásí!!!! Tentokrát snad konečně přijedu!
A jeeeje, stoupam si na konec fronty .-)