Džuveč (gjuveć)

Od chvíle kdy si začala Janočka číst souk trochu jsme to probírali a přišla řeč aj na její stravování tam daleko od babiček a maminky.Hmmm. Netušil jsem, že má vyvolená odjela na několikaměsíční čokoládovou kůru u všech všudy. Nic proti čokoládě, ale založit si život na neustálém pojídání bezlepkových kokosových věnečků, australské čokolády a zapíjení instantním capuccinem…Kruci milá moje! Poznám tě ještě až se mi vrátíš? Vejdeš se do letadla? Pustí tě vůbec přes hranice když už ani nebudeš podobná fotce co máš ve svém pasu?

A navrch mi došlo, že když souk začínal, moje kuchyně byla velmi skromná a tak recepty které jsem v té době zveřejňoval byly jak dělané právě pro mladé kteří nedisponují vybavenou kuchyní, studenty a vyhnance daleko od tepla domova. Až časem se to zvrhlo do jakési exhibice zajímavostí a kuriozit a nezáživných článků o tom, kde zrovna vařím a jak se tam mluví hrubě a nevlídně (-:

A tak jsem zařadil něco pro svou extrémně oblíbenou a velmi velmi sympatickou studentku filozofie která je ještě dál než za devatero horami, devatero řekami a moří bude asi taky moře. Bezlepkově, snadno, pokud možno v jednom hrnci či pekáči. Tak aby to zvládla i podprůměrně zručná a spíše intelektuálně zaměřená mladá dáma :-p

Jak jsem nedávno napsal, oslavili jsme s mými sousedy a kolegy den slovanské vzájemnosti a při té příležitosti si udělali gjuveć, neboli džuveč. Dlouho jsme probírali variantu s rýží, která je u nás známá a poměrně oblíbená, ale koukali na mně ještě hloupěji než když jsem na ně pokoušel mluvit jakýmkoliv jiným jazykem kromě bulharštiny. Prý jsem spadnul z Marsu, protože gjuveć se rozhodně dělá na neskutečně moc způsobů ale s rýží to teda ještě nikdy neslyšeli. O tom co jsme později při dalším svátku slovanské vzájemnosti probírali u několika lahví rakije snad později…

Takže Jánočko moje: kup si v první řadě kastrol. Vypadá jako hrnec, ale rozdíl spočívá v tom, že hrnec je vyšší a užší (asi jako já) kdežto kastrol je nízký a široký (asi jako budeš ty jestli nenecháš tu čokoládu napokoji!!) a může tím pádem suplovat aj pekáč. Neměl by mít na sobě nic z plastu jestli ho budeš dávat do trouby a s poklicí by měl být fajn na cokoliv. Na to tvoje šudlání bude stačit obsah tak do dvou litrů, ale není na škodu občas udělat jídla víc a od každého si zašít porci na mrazák. Až tě zase popadne lenora, jako když to najdeš. Taky je fajn koupit si malý prkýnko na krájení,  nějakej pižlák na zeleninu a hlavně otvírák na ty konzervy co jich budeš mít plnou skříňku. Taky se šiknou jedna nebo dvě misky ale něco bys měla mít aj na podnájmu v kuchyňce tak ať sebou nemusíš vláčet tunu nádobí. Místo vařečky poslouží lžíce a na všechno ostatní stačí ty čínské hůlky co sebou vozíš. Když je zvládneš nahradí ti vidličku, kleště aj metlu.

Na vaření budeš potřebovat olej – stačí obyčejný slunečnicový. Kup si taky pepř a sůl, to je prostě základ. Jestli se ti bude chtít dělat si to zajímavější, tak taky bobkový list a nové koření. Vždycky se hodí a nezkazí se rýže (ne ve varných sáčcích!), kukuřičný škrob (maizena), loupaná rajčata v plechovce, nějaká ta cibule, česnek a brambory. S koření se ještě šikne třeba curry powder, to je prostě dobrý a nějaké konzervy pro případ ztroskotání – třeba cizrna v plechovce, hrášek nebo fazole, dobrý aj zdravý je ajvar, ljutěnica, pindžur nebo caponata. Prostě různý varianty leča.(-: Marné nejsou kapary, tuňák v plechovce, olivy ale to ty už budeš vědět.

Na gjuveć si zkus opatřit hlavně zeleninu – nemusí být s masem, ale když už tak se hodí skoro cokoliv – prase, hovězí, kuře, klobásy, mleté maso, prostě na co budeš mít šušně.(Ach ty kulturní rozdíly! U nás se říká šušně penězům a ne suchému z nosu jako u vás (-: ) Od zeleniny lilek neboli baklažán, najdeš ho pod názvem aubergin nebo eggplant, cukety (neplést s okurkou) pod názvem zucchini nebo taky courgette, cibule, česnek, brambory, papriky a jedno rajče. O mase už jsme mluvili. A potom už je to hrozně jednoduché a dobré když tomu dáš šanci.  Jako já :-)

Nakrájíš 200g masa na kostky, kuře na čtvrtky a s mletým nebudeš dělat nic. Do kastrolu naliješ litr vody, dáš vařit, a jakmile voda zavaří, osolíš ji, opepříš a přidáš bobkový list a nové koření. Mrskneš tam to maso a pomalu ho budeš vařit (jako ten vývar jak jsi dělala minulý týden.) Zatímco to vaří, nakrájíš všechnu opláchnutou(!)zeleninu na kostky velké asi jako krabička od sirek, cibuli a česnek ovšem oloupané – ostatní nemusíš. Česnek nakrájej na plátky a cibuli jak chceš – jen jí prosímtě nenechávej vcelku. Jak bude to maso vařit tak 40 minut, a vody už bude míň, hodíš tam všechnu tu zeleninu, přidáš rozmačkaná rajčata z plechovky, ochutnáš a podle chuti přidáš sůl a pepř. A teď přijde ta nejzábavnější část vaření. Přikryješ ten kastrol pokličkou, vrazíš ho trouby rozehřáté na 160 stupňů Celsia (znají tam Celsia?) a půjdeš se dívat na Červenýho trpaslíka. Po dvou dílech půjdeš zkontrolovat obsah kastrolu. Okdkryješ kastrol a můžeš si dát ještě jeden díl, než bude gjuveč hotov. Dávali jsme si ho s Bulharama posypaný fetou a s chlebem. Ty si k němu můžeš dát třeba ty kokosové věnečky milovaná moje.  Jestli ti to bude připadat moc pracné, napíšu ti zase brzy něco jiného. Opatruj se a napiš mi brzy! Stýská se mi.