Rovnou přiznávám, že nemám ani tušení co ten název znamená, protože cizrna (na které toto jídlo stojí) je arabsky hommos(nebo hummús) a jiným jazykem nevládnu (perština, turečtina),takže si z pohodlnosti a díky absolutnímu nedostatku času dovoluji vyhlásit malou soutěž o vygúglení správného výkladu tohoto pojmu. Já si dovolím přispět opravdu zajímavým receptem na street food hitovku severoafrických rybářů…
Pro vylepšení atmosféry přikládám fotku přístavu v Tunisu, hlavním městě Tuniska, odkud jsem vyrážel na dalekou cestu za domovem…Mimochodem je nejlepší z následujích obrázků, protože saharský písek mi během prvního týdne vyřadil z provozu fotoaparát, podobně jako dalším kolegům ,takže všechny ostatní fotografie byly pořízeny mobilním telefonem. Laskavý čtenář promine…
S leb lebi jsem se seznámil až v den odjezdu, kdy mě ráno Mohammed doprovázel do přístavu a vzal mě na snídani do jednoho z mnoha bister. Všude okolo se potloukali chlapíci s udicemi a kyblíky s návnadou, proto jsem si leb lebi spojil s rybáři, ačkoliv s rybami nemá společného vůbec nic. Před bistrem stál pultík s velkým hrncem plným vařící se cizrny, koš plný čerstvých baget a misky s mchalal – nakládanou zeleninou – řepou, tuřínem,mrkví ,feferonkami a olivami.
Každý z nás nafasoval kus bagety a dohromady velkou misku. Posadili jsme se ke stolu a jali jsme se lámet a trhat bagetu na malé kousky. Ta spolupráce s kuchaři mi byla po chuti. Všichni kolem nás soustředěně cupovali bagetu na malé kousky a mělo to nádech jakéhosi obřadu. Když byla miska plná naškubaných kousků bagety postavili jsme se do fronty k pultíku a potom už to šlo ráz naráz. Chlapík v bílém nám na kousky bagety nasypal trochu mletého římského kmínu, přidal lžičku harissy(pikantní pasty z feferonů)trochu drceného česneku a olivového oleje, do další misky nandal trochu nakládané zeleniny. Kousky bagety zalil vývarem z cizrny s úplně měkoučkou a rozpadající se cizrnou a úplně nahoru posadil vejce vařené hodně naměkko, či spíše téměř syrové. Vejce jsou v Severní Africe velmi populární a jsou nezbytnou součástí každé snídaně, nejčastěji v úpravě míchané vejce s harissou a bagetou. Ať už jako náplň do bagety, nebo jen tak na vidličku…
Následovala další usilovná činnost strávníků, kteří obsah misky, tzn. vývarem rozbředlou bagetu, cizrnu, koření a vejce pomocí lžíce vymíchali na narůžovělou kaši, vypadající jako mozek, ale chutnající zvláště po ránu skvěle.
Jak vidno, pravá tuniská snídaně neoplývá mlékem a strdím, tím méně téměř nesehnatelnou čokoládou, kakaem, jogurty a sladkostmi. O celozrnném pečivu nemluvě…((-: Má říz, je pikantní a s nakládanou zeleninou má, na vyprázdněný žaludek středoevropana, téměř ničivý účinek!! Směs rozmáčené bagety s cizrnou je velmi sytá a lahodná, římský kmín a harissa přidá říz a potřebnou chuť a vůni. Nevábný obsah misky jsme pojídali společně a přikusovali k tomu nakládanou zeleninu, výrazně kyselou vinným octem a dost slanou. Připočtěte si k tomu kávu a s netrénovaným žaludkem můžete rovnou vyhledat nejbližší pohotovost. Na druhou stranu jste zasyceni alespoň do odpoledne kdy dostanete chuť na druhé jídlo dne.
Toto fascinující jídlo, jak z hlediska složení, tak z hlediska přípravy jsem si zopakoval i doma, s pomocí čerstvé bagety, ohřáté cizrny z plechovky (vaření sušené cizrny by se mi dost protáhlo),vejce naměkko, harissy z tuby, čerstvé petrželky a nakládané zeleniny z vlastní produkce. Světe div se, kouzlo bylo pryč!(jak by řekla Vimaana) Další na první pohled postradatelné ingredience jako je čerstvý vánek od Středozemního moře, ruch přístavu a pokřikování tuniských rybářů jak se zdá celému leb lebi přidávají hezký rámeček…
To je divný, o těch snídaních v Tunisku to píšou holky z vareni.cz úplně jinak :)))
Po takové snídani to chce vyrazit si lodí za rybami na čerstvým vánkem rozdováděné moře! (-:
Vzpomínám na jedno obzvlášť bujaré přeplouvání La Manche. Něco jako super-lochneska. Obklopovaly nás samé zelené obličeje. Náš synek, tehdá asi 4 letý, se růžolící probudil ze zdravého spánku, protáhl se a dost hlasitě (anglicky) se zeptal:“Mami, máme eště nějakej ten salám a jogurt?“
Pojednou se kolem udělalo hoooddně místa.
;))mnamka a k tomu peken povidani…take dzabanice(na dz makcen a je to vychodnarsky/zemplinsky)mam rada…leb lebi je nazov a od tunisanov sa dozvediet co nazov znamena…ich arabcina je ako pre cecha nasa vychodnarcina..o))..takych a pod.jedal je v arabskom svete plno a vsetky su fantasticke..akurat ze turista sa s nimi nestretne-to by musel medzi lud..;-)…leb lebi znamena asi drobit/natrhat na male! kusky…v inych krajinach sa to vola fet fet alebo fet’te or fettus(nadrobene/natrhane) tiez je odvodene z fet fet drobit/natrhat na drobne! kusky ..;-)…fajne aj s cervenou sosovicou, okorenit rimskym kminom,vypeceny arabsky chlieb natrhat, poliat uvarenou sosovicou, okorenit kminom, a citr.stavou, posypat na rezance krajanou prazenou cibulou…rozdiel ze tu ma chleba len nasiaknut a nie sa cely rozmocit, bez vajca ale k tomu redkvicky a zelena cibulka len tak zakusovat si..;).. toto su slabe ranajocky take nic predjedlo oproti tomu co zvyknu ranajkovat Irakcania..;)
Tak já se přidám s tou lingvistickou složkou(: Leblebi pochází buď z arabského „leblab“, druh břečťanu s jedlými semeny, „leblebi“ znamená „vyrobený z leblabu“, nebo z perského „leb“ ret s arabskou příponou „-i“, což prý je gramaticky snesitelný opstup pro otomanskou turečtinu, pak by to znamenalo „vyrobené pro rty a rty“, což si dovolím vykládat jako větší množství strávníků(: V Turecku je základ pražená kořeněná cizrna, v Tunisku vařená cizrna se starým chlebem. Pražená cizrna je oblíbená i v Indii a Pákistánu. Leblebi vzniklo patrně tak před tisíci lety v Turecku, od té doby se šíří a proměňuje, a jak už to tak bývá, každý má svůj osvědčený recept. A já už jen dodávám: díky, wiki(: (a pak že na wikipedii se pro jídlo nechodí)
3: To co popisujete, znám jako fattat hommos.Kousky chleba se nechají nasáknout vývarem z cizrny a opatrně spojí s hommos bi tahini.
Chtít po Tunisanech výklad slova leb lebi by se asi setkalo se stejným úspěchem jako ptát se většiny Arabů. Překvapuje mě, že většina z nich má problémy s gramatikou i vlastní historií podobně jako lidé u nás. A to mají Tunisané oproti zbytku arabského světa velký náskok v oblasti základního školství! Myslím že kdybychom mezi českými laiky udělali anketu ohledně původu slova guláš, dočkali bychom se také zajímavých výsledků (-;
Co vím já, jen málokterá snídaně může soupeřit s pořádnou lžící harissy na míchaných vejcích tuniských kámošů. Snad jen kuře vindalů…Jejich arabština je stejně rázovitá, ale i zajímavá jako jejich kuchyně. Dlužno dodat, že Tunisané i jejich kuchyně jsou arabským světem velmi silně ovlivněni, nicméně zůstávají stále sami sebou, stejně jako Peršané, národy Afghánistánu a další muslimové nearabského původu. Ale o to je to zajímavější! Když některé výrazy slyší moje učitelka arabštiny chytá se očima stropu((-: Například tabbach je tunisky kužini ((-:
4: Teď nevím jak to rozsoudit(-: Lze vůbec zpochybňovat Wiki? Rozhodně to není arabský výraz.
Rachade, tak ty sa ucis arabsky?..mno, klobuk dole :)..arabsky jazyk je jeden z najtazsich jazykov ale zasa je ohromne krasny..poeziu tohto jazyka nemoze vystihnut ziadny preklad…btw, cosa tyka arabstiny..ono totizto existuje spisovny jazyk a „hovorovy/uzivatelsky jazyk“ ktorym sa dajme tomu vravi telke, pisu knihy a pod…a kazda krajina ma ten svoj arabsky jazyk..pre mna su najmenej zrozumitelny marokcania o) s nima si clovek dakedy ani nepipne nooo…kedze sme na food blog tak taka perlicka food jaykova..ponukne sa ti dakde jedlo s tavim okom o))pokial sa spamatas z mrakot a daco zablaboces vysvitne ze to je s orechami..;-)ktorym sa vsade kde si bol vravi orechy…wiki dakedy spochybnovat lze coz o to, ale v tomto pripade sa mi zda ze nie a Vladka byva dokladna ..dik Vladko..;).. Ved som aj pisala „asi“…ked som sa stretla s leb lebi mi bolo povedane ako fette..tak preto tak to bolo odvodene aj s asi, aj s tym ze sa to od nich nedozvies.Nemaju dovod patrat o povode a vyzname nazvu..to zaujima nas…tiez ma nikdy nenapadlo preco sa halusky volaju halusky ;-)…nech sa dari..pekny den..;)
6: Arabština je skvělý jazyk, na naučení to není až tak zlé, protože je to jazyk který má systém, takže s trochou logiky to jde celkem dobře – horší je výslovnost ((-: Nářečí mám v „druhém“plánu, to se chytá od rodilých mluvčí celkem snadno, horší je napravovat získané zlozvyky při učení spisovné arabštiny, která je v běžné konverzaci použitelná jen málo. Vlaďka to vygůglila rychle a perfektně. Jinak s tebou souhlasím ve všem co píšeš. Konec konců, jak říká Shakespeare: Co je po jméně? Vždyť i růže zvána jinak, voněla by stejně…Ona naše hrachovka se sušeným chlebem taky není zlá, že?((-:
Úkol byl googlovat, tak jsem se snažila(: Výslovnost je bonbónek(: Kamarádka vyrůstala napůl v Sýrii napůl tady a říkala, že největší problém vždycky byl pamatovat si, že samohlásky se v češtině vyslovujou, takže říkala ovce místo ovoce a tak a nikdo jí nerozuměl(:
jolano, díky za poklonu, ve skutečnosti jsem docela lemra, mně by docela vyhovoval den arabky s dětma, kamarádkama a vařením(:
rachade…vyslovnost?..ani nehovor..:( to dakedy vrkutam ako rapkacik..o))..osobne mi to neva,len dakedy to meni vyznam slova a pak nastava tichy uuuzas..:-)
Vladko, to by si nevydrzala ver..ono ozaj skutocnost nie je jedna pani povidala ani roman..:))
Já vím, já už vůbec, ale občas je to příjemné zrealizovat s holkama z mešity(: Muslimka sice nejsem, ale kamarádek tam mám dost, tak z odposlechu už o arabském světě vím dost na to, abych si byla jistá, že natrvalo by to nebylo nic pro mě, ale zase to ani není taková hrůza, jak si myslí většina Čechů, co muslimky tak maximálně potkala jednou v životě na ulici. Holky hrají divadlo, aby přiblížily islám ostatním a prý když šly z divadla v jednom menším městě, večer, tma, ony v nikábech, proti nim se vynořila skupinka chlapů, co šli z hospody, jeden se otočil a prohlásil „ty vole, třetí světová“. Tyhle reakce od okolí jsou zábavné na poslouchání, ale v reálu by mi to asi brzo začalo vadit. A pak bych si toho nejspíš přestala všímat(: Ale samozřejmě je něco jiného život muslimky tady a v arabském světě, to je ještě další věc.