Postní post

Nejsem katolík, takže nevím přesně jestli půst začal ve středu. Já se touto dobou většinou nějakým způsobem postím. Čas od času. Letos jako kdybych půst našel. Za jedna ušetřím za jídlo, za druhé už dlouho potřebuju shodit pár kil. Ať už chcete nebo ne, půst vás vždycky nějak ovlivní a promění.

 

 

Cítíte fyzicky jak začínáte jinak vnímat svět kolem sebe, začíná se pomalu měnit vaše myšlení. Skutečnost že musíte věnovat ze začátku větší pozornost tomu co jíte a tomu čemu se je třeba vyhnout, je po nějaké době vystřídán pravým opakem. Při půstu je toho tolik zapovězeného že vás to naopak zbaví starostí co s načatým večerem. Ještě jako dvaadvacetileté ucho jsem si v Jizerkách pod Javorovým vrchem navařil několik litrů zeleninového boršče a jedl ho každý den s tmavým chlebem. Potom ještě nakládanou zeleninu (jiná tou dobou nebyla :-o) a nakládané ryby. Co se vlastně při půstu jí a co by se nemělo?

 

 

Ona je to vlastně tak trochu každýho věc. Pokud nejste věřící katolík co to bere smrtelně vážně, můžete třeba jen omezit kouření, pití alkoholu nebo kávy (prostě drogy dle vlastního vkusu), jeden rok jsem nekoukal čtyřicet dní na televizi (což možná přijde k smíchu někomu kdo ji nemá – kdo mě zná, ví že u nás doma hrála od rána do rána a byla nepostradatelnou kulisou, a babička si televizí svítila při šití). Takže jooo, pěkně drsný. Potom je na řadě jídlo.

Žádné maso, mléko ani vejce. Takže ani žádné máslo, sýry, salámy a sladkosti ve kterých figurují máslo nebo vejce. Jedinou výjimkou a díky Bohu za to jsou ryby a všeliká  havěť jako žáby, hlemýždi, raci apod. Proč? To je těžko se dobrat. Ani v kašrutu nejsou ryby považovány za maso, na druhou stranu ale žádný žid nepovažuje za rybu mušle, nebo krevety.

 

 

Vejce byly zapovězeny půstem údajně až do první poloviny 15.století, ale jak říkám, moc se v tom nevyznám, kdybych měl jít po citu, můj půst by vejce zahrnovaly taky a mám nejasnou tuchu že i dnes se půst vztahuje na vejce.

Co si dopřát mohu? Jako kdybych teď našel všechny recepty na parve jídla ovšem bez vajec, veganské úpravy polévek jako je boršč, bramboračka, houbová zelňačka a další, musím mít dostatek chleba a pochopitelně luštěnin a obilovin, protože postít se neznamená pokusit se umřít hlady. Košer verze hummusu bez jogurtu tedy přijde k dobru, taky müssli, jahelná a pohanková kaše na vodě, ovoce, zelenina. A samozřejmě ryby. Takže ryby na oleji a na vodě, pečené, vařené, smažené a nakládané.  Jenže jak už jsem se zmínil, když se zrovna netopíte ve zlatě, tak si dáte sem tam zavináče, nebo oprásknete na pánvi tolstolobika a tím to hasne.

Ke slovu přišly primitivní úpravy těstovin jako je aglio e olio, pomodoro, arrabiata, pilafy se zeleninou, staré dobré čínské nudle se zeleninou a světe div se i sójové maso, po kterém jsem nesáhnul už přes deset let. Ale proč ne? Inspirován Postní kuchyní od Václava Soukupa vám sem v průběhu dalších dní hodím několik zajímavých postních receptů, protože ty nezajímavé asi napadnou každého takže i mě. :-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené, Tradice, Zelenina, rýže, kuskus... se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Postní post

  1. Helena napsal:

    Děkuju za Váš moc pěkný článek. Moc se mi líbil, tak jako celý Váš blog. Pouze pokud můžu uvést na pravou míru Váš názor na půst, přinejmenším ten v katolické církvi: V dnešní době se jedná o půst od masa a veškerých masných výrobků, ryby se mohou. Co se týče ostatní havěti, v našich krajích jsou to poněkud nadstandartní potraviny a ty by si měl člověk v době půstu odpustit, měl by jíst skromně. Vejce i mléko a veškeré mléčné výrobky sev dnešní době jíst smějí. Je ale pravda, že v dějinách se půst různě proměňoval, někdy se neměla jíst vejce, jindy bylo třeba povoleno i sádlo, protože na venkově jiný tuk prakticky nebyl. Mléko se ale mohlo vždycky, protože větší hřích než se nepostit bylo plýtvat. Vejce se v hospodářství dala uchovat, ale mléko by se bývalo bylo muselo vylít nebo skrmit a to moc nepřicházelo v úvahu.
    V dnešní době je vidět i u katolických křesťanů odklon od tradičního postu a skutečně mnoho lidí si odpírá něco, co je jim jindy milé – kávu, kouření, zábavu. Druzí naopak tvrdí, že je potřeba se obrátit k pozitivnímu pohledu na půst a ne si něco odpírat, ale naopak něco přidat – modlitbu, křížovou cestu, dobré skutky, denní četbu Písma. Osobně je mi to poslední velice blízké, s tím, že ten tradiční půst od masa by k tomu měl člověk přidat. Ono totiž, když se odlehčí břichu, duše jasněji prohlédne :).

    • rachad napsal:

      Zdravím vás a děkuji za upřesňující komentář. Pokud jde o raky, žáby a hlemýždě, kteří nespadají do kategorie masa – pravdou je, že v dnešní době jde o vzácnost a zvláštnost, v roce 1897 kdy vyšla Postní kuchyně od Václava Soukupa, klenot mé knihovny, to byla celkem běžná věc nejen na stolech zámožných měšťanů ale především na venkově, luxusem bylo spíše červené maso (hovězí, telecí a nakonec vepřové), uváděl jsem to spíše jako raritu. Pokud jde o náhradu za živočišný tuk mám informace hlavně od pravoslavných a řeckokatolických (s římskými katolíky neobcuji :-))a ti striktně odmítají živočišné produkty a používají (a používali) olej lněný, konopný (nic moc), v dnešní době hlavně a především olej slunečnicový. A další znalost ze které jsem čerpal, byla strava kladenských horníků na počátku století (rozumí se minulého) a věřtě nevěřte mastilo se mákem a olejem z ovocných jader. Jinak byl ústředním omastkem lůj protože vepřové sádlo bylo pro své aroma a vysoký bod zakouření považováno za kvalitní komoditu pro dochucování, vaření ale hlavně smažení. Pokud jde o mléko (a tady se spíše dohaduji) přijde mi celkem logické že chudí lidé neměli až tak přísný půst jaký si mohli „dovolit“ ti zámožnější, což člověk který vlastnil krávu tak nějak byl. Takže pokud by se movitější věřící vzdal mléka (což by měl) mohl by jej věnovat jako dar chudým, protože postní doba byla i dobou almužen a obdarovávání potřebných. Očekávat přísný půst od člověka který se většinu roku živí hrachem a bramborami je malinko absurdní… Ale to opravdu netuším. Co však vím je, že s uchováním mléka si leckde rady věděli, protože právě na východ od nás, měli vždycky na Velikonoce spoustu tvarohu… Pro mě jedno (odříkání) souvisí bezprostředně s druhým (obdarování), takže si nemyslím ,že mohu následovat jedno nebo druhé. V mém životě to funguje spíše jako spojené nádoby. Jakmile se vzdám světské radovánky a potěchy, na její místo jakoby sama od sebe nastoupí potěcha ducha, v mém případě takové věci že se o sebe až začínám bát. Taky proto nemohu brát drogy :-D Těší mě Vaše návštěva!! Jste katolička? Zajímala by mě spousta věcí!

  2. AdaMM napsal:

    Naše spolubydlící si vybrala pravoslavnou verzi, a v jejím podání to znamená žádná vejce, žádné mléko (a taky třeba žádná čokoláda), alkoholu jen velmi mírně (sklenička vína je ok).

Napsat komentář