Košer kuchyně – milchik

Jak už jsem se zmínil, v košer kuchyni je jedno z ústředních pravidel oddělovat striktně maso a mléko. Znamená to mléko v jakékoliv formě od masa v jakékoliv formě. V důsledku to znamená velký úklid jídelníčku průměrného Čecha. Například svíčková na smetaně. Tak na to zapoměňte, to je úplně špatně. Dokonce si nedáte ani máslo na, vedle nebo pod kuře. Tyto dvě ingredience se nesmí potkat na talíři, na stole, v kuchyni a už vůbec ne v žaludku. Mléko se řekne hebrejsky chalav, (pro zajímavost arabsky halib) a se slovem chalav se setkáte na označení milchik výrobků. Jenže jidiš už je ve světě téměř na vymření, takže aškenázské označení milchik už tolik nefrčí. Takže v první řadě jděte a kupte si druhou sadu nádobí, která bude využívána jen pro jednu ze skupin. V případě že se zmýlíte a použijete milchik hrnec na hovězí polívku, tato budiž odsouzena ke spláchutí a hrnec jde na odpis, nebo se musí důkladně vyčistit a rabín ho musí vykošerovat nebo ho budete muset na nějaký čas zakopat na zahradě. To jinak nejde. Pořádek musí být.

Aby tomuto pravidlu bylo učiněno zadost, kuchyně některých košer restaurací se z ekonomických důvodů (dvě kuchyně!!) věnují buď jen flajšik, nebo milchik vaření. Pokud chystáte doma pohoštění (a zde se autority různí), můžete pojíst mléčné, půl hodiny počkat a zajíst soustem chleba a potom se dál věnovat šouletu nebo cimesu (neplatí u některých mléčných výrobků), ale pokud to je obráceně, tedy že jako první pojíte maso, budete nuceni na kávu se šlehačkou, či zmrzlinu čekat tři až šest hodin. Abych vás uklidnil – tedy asi jak koho – tak například sójové mléko je parve, čili neutrální. Této skupině se ovšem budeme věnovat zase příště.

Důležité je také složení mléčných výrobků. V pořádku může být mléko, máslo, smetana a některé sýry (například Philadelphia ke košer), ale jakmile se ve výrobku objeví syřidlo nepovoleného původu, nebo nedejbože emulgátory, či snad teď tak populární želatina v jogurtu, už je trejfe. Pro úplnost dodávám , že pokud je trejfe zvíře, je pochopitelně trejfe i mléko z něj. Pokud vás nějak interesuje co je například letos v našich luzích a hájích košer, mrkněte na stránky kehil prague. Je toho požehnaně a není těžké pro průměrného jedince najít jistou souvislost mezi povolenými i nepovolenými potravinami. A aby jste viděli, že ani s mlékem to není úplně jednoduché, dovoluji si doplnit několik  informací ze Šulchan Aruch „Prostřený stůl“.

Chalav akum – je označení pro  mléko nadojené nežidem bez dohledu věřícího žida – je zakázáno i dělat z tohoto mléka sýr. Je nezbytné, aby žid byl u dojení od začátku a ohlídal zda nádoba k dojení je čistá… Pokud je mezi židovským domem a chlévem nežidovský dům, žid musí být přítomen u dojení. Postačí i přítomnost dítěte, starého alespoň devět let, lhostejno, zda chlapce či děvčete.

Gvinat akum – sýr vyrobený nežidem je zakázaný, i kdyby žid dohlížel na dojení i na výrobu sýra. Pokud je vlastníkem sýra v době výroby nežid, sýr je zakázán.

A to je jen kousek. Musíte uznat že najíst se třeba v Praze není žádná sranda. Další věc je válka o máslo která se v poslední době rozhořela. Někdo vystřelil světlici a už se to mele. Z hlediska historického, dietického a rituálního – margarín měl své místo v dobách kdy máslo bylo buď málo dostupné nebo vůbec nedostupné, v souvislosti s dnešním životním stylem si margarín opět našel své místo v jídelníčku nemocných či lidí se zdravotními problémy a pokud jde o rituální hledisko, zaplaťpánbůh za margarín, protože bez něj by spousta jídel byla prostě absolutně vyloučených. Druhá věc je kdo, jak a z čeho margarín vyrábí. Jenže to je otázka u úplně všeho co se nám denodenně dostává na talíř. Takže pryč s lacinou propagandou a sem se selským rozumem.

Podle informací kterých se mi dostalo, je kicur Šulchan aruch vlastně takový domácí pomocník pro případy kdy jste nuceni rychle a správně posoudit vzniklou situaci a je v souladu s nejpřísnější halachou. V praxi to ve většině případů znamenalo:“Když si nejsem jistý tak prostě ne!“ Pro naprostou většinu hospodyněk je Šulchan aruch kuchyňský zákoník se vším všudy a je často komentován a citován. A já vás rovnou odkážu na stránky kde je spousta a spousta čtení ze Šulchan aruch a tak si budete moci udělat obrázek jak přísná pravidla je třeba dodržovat při košer stravování a až budeme pro srovnání povídat o halal pravidlech zjistíte hnedle proč například muslim může nakupovat u židů vždycky zatímco žid u muslimů jen v některých případech.

Třetí kategorií kuchyně je tzv. parve a tomu se budeme věnovat zase příště.

A dodatek. Ti bystřejší z vás si jistě v košer seznamu povšimli že chalav akum se ocitlo v seznamu povolených potravin. Zde je vysvětlení od autority:

1) košerovat znekošerněné nádobí nemusí rabín. Může to dělat kdokoli, pokud to udělá dobře.

2) Podle některých moderních autorit je možné použít chalav akum. Jde o to, že současné hygienické zákony jsou natolik přísné, že pokud je na krabici s mlékem napsáno kravské mléko, tak je to kravské mléko. Tento názor zastával rabi Moše Feinstein, jedna z největších autorit 20. století. Uznání hygienického dozoru jako dostačujícího je považované za nouzové rešení, ale v našich podmínkách se na něj většina lidí spolehne. Stejně tak se pak z takového mléka může dělat i sýr (například na obci to tak mají). Ta původní halacha se týkala především malých farem, kde byla jedna kráva, jedna kobyla, jedno prase a jedna koza. Bez přímého dohledu neexistovala jistota, že se jedná skutečně o kravské mléko…