Jako každý kuchař, který ctí tradice a svátky, i já si letos lámal hlavu co s martinskou husou. Letmý pohled přes rameno kolegům odhalil, že i letos se zpracování martinského tématu ubírá vyšlapanými cestičkami. Pečená s knedlíkem, zelí v rozličných obměnách – cuketové, kedlubnové, s jablky…stejně tak i příloha. Dominuje knedlík, u těch lepších karlovarský, u ostatních alespoň domácí žemlový, nebo slezský, bramborový s houskou. Frajeři si vystřihnou lokše. Asi nejsem lepší, a frajer už vůbec ne. Stačí, že se v restauraci, kam se chodí na oběd za stravenky mám pokoušet dělat jako nekatolík menu k uctění sv.Martina ((-: Husa nepatří k nejlevnějším, ani k nejvyhledávanějším ptákům. Ale tradice je tradice. Zmocnil jsem se tedy tradičního tématu netradičně. Celým mým martinským menu se jako červená niť, vine tradice úplně jiná (-:
Na předkrm jsem zvolil bramborové latkes s husími škvarky, pečené na husím sádle, s jablkovou omáčkou. Následuje dávno zapomenutá a kdysi tak oblíbená svatební polévka z husích drůbku – kaldoun. Pro ty, kdo ještě nefuní, jde vzápětí na stůl husí šoulet! Splnil se mi sen a směl jsem si koupit husu a udělat si jí jak chci. Budu šoulet! Jupíííí!! Menu by měl zakončovat hruškový koláč. No, snad to nepřipálím…(-:
Koupil jsem pár hezkých mladých husí z Polska a opatřil k menu víno. Bude to ranný červený Veltlín. Jak to všechno dopadne, se uvidí od zítřka 11.11. do pátku 14.11. Na dobu mimo obědy je třeba si zajisti rezervaci abych byl na tuty k dispozici. Jestli budete mít cestu kolem, zastavte se na nekřesťanskou sv.Martinskou husu! ((-:
Teda racharde, to bych si dala taky říct (: Mně nezbývá než zítra připravit husičku alespoň trochu se tvářící jakože je po německu, ale radši bych šoulela (o:
BTW – zdá se, že zítra se bude dělat spousta kachniček ve tvém stylu (;
Taky bych se hned stavil – kdyby to nebylo trochu z ruky, šoulet jsem jedl před lety v jedné restauraci ve Vodičkově (název nevím, ale šlo se dolů do sklepa a hrával tam večer pán na klavír) a byla to dobrota – s husím stehnem a tak…
BTW: U nás doma se kaldoun vaří, je to recept od babičky z Mělnicka a je to velmi oblíbená slavnostní polifka – schválně pro srovnání:
– vývar z kostí, krku, drůbků etc.
– do něj kořenová zelenina (ne přiliš), nakrájené drůbky
– zahuštění světlou máslovou jíškou + nastrouhat muškátový ořech
– plus speciální domácí těstoviny, zvané „šnyčky“, vyrábí je babička pomocí rýhovaného prkýnka a tyčky
2: To sedí. Silnej husí vývar, zahuštěnej máslovou jíškou s jemnou vůní muškátu…Jen znám verzi s žemlovými knedlíčky ( jako macesové ) a domácí vlasové nudle :) škoda že už to tak nefrčí. Ale na druhou stranu je to celkem výživná záležitost. Neumím si představit že bych si ho dal plnej talíř v rámci čtyřchodovýho menu ((-:
Ach rachade, to je zase nádhera!!!
Hm, kaldoun husí neznám, slepičí ano. S žemlovými knedlíčky(-;
A hruškový koláč bude určitě taky famózní.
U nás je po zabijačce, takže by na hus nebylo sil ni chutí, takže to vyřešíme kachničkou s domácím zelím a nějakým dobrým knedlíkem. A až o víkendu. Ale svatomartinské vínko si rozhodně dáme!
Tak si to vymazlené menu pěkně užij! (-: