Dnešní příspěvek bude trochu netradiční. Je jasné, že každý se chce na blogu, nebo kdekoliv jinde „blýsknout“, pochlubit s tím co umí, co dokázal a co se mu povedlo. ( I když poslední dobu mi připadá, že se mnohem víc kritizuje, háže blátem a strefuje tu patřičně, většinou však méně. Hmmm, asi je to snazší, než sám něco dělat, co já vím? )((-:
Ale taky je jasné, že za téměř každým úspěchem, je cesta plná trní, neúspěchů, omylů a blamáží. Až mě dojímá, s jakou trémou někteří účastníci kurzů ohlašují dopředu, že neumí vařit, že jsou ale úplní začátečníci, takže „prosím buďte shovívaví, ju?“ (-: Ale žádný učený z nebe nespadl, i když spousta z nich se tak ráda tváří. Jedno vydařené jídlo mistra nedělá, ale příliš mnoho skromnosti může brzdit váš pokrok. Není nad to, pochválit si dobře odvedenou práci…To mám rád. Trochu mě občas zaráží nedostatek skromnosti a hlavně praxe, některých autorů, kteří rádi zveřejňují fundované články o jakémkoliv oboru a odvětví, se znalostí leckdy povrchní, leckdy vůbec žádnou, a někdy sice obstojnou, ale nepodepřenou vlastní zkušeností, nebo jen velmi chatrně. Na druhou stranu jsem fascinován skromností lidí jako je DolceVita, nebo Renata z Jinozem2007, které si tiše a skromně dělají svou práci ( zábavu ) a ona křičí a zpívá do světa za ně. Tu je na místě, jen tiše stát, usmívat se a naslouchat, jak ta práce za ně krásně promlouvá.
Ale to jsem se zase zapovídal!!(-: Ptáte se, cože to bude dneska jinak? Jistě jste nemohli nepostřehnout, že fotky mám odbyté, focené pořád ze stejného úhlu, můj styl psaní je velmi osobitý ( to neznamená, že dobrý ) a recepty jsou banální, i když pro někoho možná zajímavé. Některé z nich mám v ruce poměrně slušně, díky praxi, a o těch mě nebaví s kýmkoliv polemizovat, ( nechť promluví talíř – jak rád říkám ). Ale některé, které mě zaujaly se postupně učím. Většinou tak, jako jsem se před lety učil vařit knedlíky. Prostě tak dlouho, dokud to není dobré. Tak dlouho, dokud nepochopím, v čem to spočívá, v čem je ta finta, ta technika, ten princip…Protože, když se k němu dostanu, jako bych získal „srdce“ receptu. A potom už netřeba číst návody a množství. Potom vaří cit.
Dnes vám předkládám svůj osobní Titanic, svojí Troju, s prosbou o pomoc. Na tomhle receptu jsem už čtyřikrát totálně ztroskotal. Je zdánlivě snadný, ale byl jsem varován, že chelou je mistrovský kousek, když se umí. A když se neumí, tak je to jen amatérsky připálená rýže. Jde o klasický pokrm perské kuchyně, jehož základem je rýže Basmati.
To, co dělá chelou tím co je, je tahdig, neboli „poklička“ – zlatavá a křupavá krusta pečeného rýžového koláče. Kombinací je mnoho – sušené višně, špenát, šafrán, nebo prostě jen dobrá rýže a máslo…já zvolil jednoduché a milované rozinky a mandle ((-: Rýže se důkladně propláchne. Některé recepty vyžadují, namočit rýži na půl hodiny do vody. Potom se rýže uvaří do poloměkka ve vroucí vodě.( cca 4 minuty ). Uvařená rýže se scedí a promíchá s ostatními surovinami.
A teď pozor! V kastrole se silným dnem, se nechá rozehřát máslo a část předvařené rýže, ( smíchané podle některých receptů s jogurtem a vejci ), se do něj vsype. Tak v hrnci vytvoří základ chelou. Zbytek rýže se nasype a vytvoří jakýsi kužel. Nechá se hezky usadit a pomalinku se peče, až se na dně vytvoří ona “ poklička“. Potom se milé chelou vyklopí a podává podobně jako dort. Hezky na velké, kulaté míse, v milé společnosti vonícího koresht. Ale já, ať dělám co dělám, ne a ne dosáhnout hezké a křupavé pokličky a celé chelou se mi sype a nedá se vyklopit. Inu i tak to bývá. Nechcete to zkusit? Třeba na to kápnete. Já jsem teď pořád v práci a to chelou mě tady straší…Jen mi sem, prosím vás, nepište nic o bramborách na plátky. Já to totiž viděl a chutnal bez brambor a byla to bomba!!!(-:
Jen se mi to pořád ne a ne podařit…))-: Kdo si troufne?Kdo si to “ rozdá“ s chelou mana a riso? Muž /žena proti rýži?
Týýjofka! To si tedy opravdu netroufám. Jsem ráda, že zvládám thajskou jasmínovou k číně (dělám tak i basmati) nebo risotto. Ale tohle?
Ale podle posledního obrázku to nevypadá zle? Hezky zlatavé to je. A že se to trochu sype? Určitě se to dá naservírovat hezky i tak.
Zeptám se asi hloupě:koresht je nějaké dušené kořeněné maso?
Podívej se, tebe já mám rád a tak ti poradim. Co já už se těhletěch Helou s korejši nadělal. Hlavní chyba je v tom důkladném proplachování. Vyplavíš všechen škrob a buchtička se ti rozpadne.
Ale možná je to celý jinak a já tak trochu pindám.
Možná bych tě s tím měl poslat tam, kde se z nul dělají sofistikovaní hosté a z pracovníků pohostinství nuly. Víš kde to je? Tak tam vyřiď, že tě posílám. Sedí tam takovej hodnej pán co umí uplně fšecko na celým širym světě a ten ti to objasní. A neboj veme to pěkně ze široka. A nebo nebude mít náladu a napíše ti jen OK. ((-:
P.S. A koukej se ozvat až přijedeš
to skoro vypadá žes byl v pátek u nás :-))
Po dlouhé době se mi véča fakt nepovedla.
Kámoška na mne upletla bič; místo požadovaných feuille de brick mi dovezla rýžový papír, tak jsem se rozhodla udělat mé oblíbené NEM.
Začalo to hezky, bez problémů, vše jsem tradičně zdokumentovala (i finální nepovedený produkt), ale poslední fáze se nějak poto a my byli skoro o hladu.
Řešila jsem dilema jestli zveřejnit(a nechat si poradit) či ne.Rozhodla jsem se to ututlat a zveřejnit až po dalším pokusu, tak jako třeba u Creme brulee, kde ne všechny pokusy dopadly na 1).
A protože dosud nevím kde byla zrada, možná můj pokus o NEM zveřejním.
Dík za dodání odvahy ;-)
Helou Rachade,ten pan el-Solmat ma naprostou pravdu. Pravou basmati nemacime, jenom proplachneme a kdyz ji varime tak ji sypem do vrouci vody a ne naopak a dal si porad sam(chelou nepripravujem)…kdyz chces-dokazes to..nevzdavat sa-vydrzat!!! ;-)
…zdravim a pekny tyzden..:)
Pouze theoretisuji (o tomto pokrmu jsem zatím pouze četl): Chce to nějaké pojidlo – buď nevyplavený škrob z rýže samé a nebo zmíněné vejce a jogurt.
Také asi není basmati jako basmati – kvalita bude kolísat podle původu, stáří, atp.
Ještě mě napadá: vyplavím-li škrob, pak ho nahradím škrobem jiným? Ne zrovna plátky brambor, ale lžičkou „corn flour“, či jak se tomu u vás říká.
Hope this helps.
Jaký má opodstatnění ten kužel? Aby opečená „poklička“ sahala na okrajích až dolů? Připadá mi, že trochu přispívá k jejímu rozlamování, takže bych zkusil plošší tvar, asi ne úplně plochej, ale placatější. Méně proplachování by také mohlo pomoci na udržení krusty, pokud ale nežádoucím způsobem nezmění chuť – taky je možné, že je to berlička, bez které se dá obejít a výsledek je potom lepší.
3,4,5: Jsem rád, že vás rýžová magie zaujala. Malá nápověda. Rýži Basmati samozřejmě proplachujeme, protože nikdy nevíme co do ní mohlo zabloudit. Pravou i falešnou (-: V perské kuchyni se dlouhozrnná rýže ( ideálně Basmati ) namáčí až na 40 minut do horké vody. Jednou ze základních vlastností dlouhozrnné rýže je, že nelepí ( je “ suchá“ ) a delší namáčení,jí tím pádem dává víc času na absorbci vody.Íránci ji dokonce nechávají máčet celou noc a vaří ji až na druhý den.( ale patrně ne Basmati ). Takže tudy cesta nepovede. A zkusil to už někdo uvařit?((-:
*Rýži Basmati samozřejmě proplachujeme, protože nikdy nevíme co do ní mohlo zabloudit.*
Rýži Basmati jsem v životě nepropláchl, moje žena ditto. Těšíme se stále dobrému zdraví i zažívání, thank goodness.
Podobně tomu s čočkou; tu ani nepřebíráme. Musím přiznat, že čočka je jiné, lepší kvality než ta, nad kterou se skláněla v Praze moje máti s brýlemi na špičce nosu. Přebírala i rýži. Odpadu bývalo dost.
8: Pokud máte solidní zdroj, potom jistě není problém. Přiznávám, že pokud kupuji menší balení a vařím pro sebe, tak taky neproplachuji. Nicméně, ve velkém leckdy něco vyplave…:-) V případě chelou, je ovšem proplachování i namáčení vysloveně v receptu.
V receptech bývá nasolení a odkapávání lilků, i cuketek. Čas neúprosně běží… :-)
Zákeřnost šmajlíků na tomto blogu nezná mezí. Vyskytnou se, kde sami uznají za vhodné. V mém příspěvku jsem jím chtěl znevšednit nevyhnutelný průběh času. Zaujal svévolně svou pozici nahoře.
Mnoho povyku pro nic…
11:Usmívá se a je nad věcí!
…;-)) neni basmati ako basmati. Ryze basmati je dost druhov,z roznych krajin,pestovanej za roznych podmienok.. Sama mam doma tri druhy , ktore pouzivam na rozne druhy jedal a pritom na
kazdom balicku je napisane Basmati..;-))
Zrovna rano som skoncila vyrobu Za’tar a davam do neho sezam- nic zvlastne, ved sezam sa do zat’tar dava.. ale pouzivam(kedze mam tu moznost)“sem sem balady“-cize sezam domaci ten neslachteny/ pravy ..cudoval by si sa aky je rozdiel medzi sezamom a sezamom..nielen na pohlad ale aj na chut..mozno si sa s nim stretol v Tunise aj stretol..pekny den..a nech sa dari..;)
13: V Tunisku sezam moc nefrčí. Tam si libují v jiných lahůdkách. Vlastně i za´tar který tam používají je jen jemný zelený prášek, hodně vzdálený od toho tvého voňavého za´taru(-: Hezký den i tobě!
Ahoj, zdravím po čase. Nějaké tipy k chelou jsem našla tady: http://www.superluminal.com/cookbook/pilaf_chelou.html – až ke konci článku. Ale asi Ti nic nového nepíšu, určitě jsi na tenhle odkaz taky hned narazil; navíc s přípravou tohohle jídla nemám žádné praktické zkušenosti – vlastně, nebýt Tvého článku, nevěděla bych, že něco takového existuje.
Jinak jsem Ti chtěla poděkovat za moc pěkný blog (i za ten rybí, je bezvadný!), píšeš přesně podle mého gusta – jednoduché, levné, chutné a vyzkoušené. Měj se!
P.S. K za’taru – náhodou, mě ten Tvůj chutnal, neshazuj se zbytečně…
Přeju pěkný den!
16: Ten za´tar co jsme si vyráběli právě byl s praženým sezamem – varianta z čerstvého tymiánu ze Středního východu. V Tunisku je to všechno jinak…Já se rád shazuju ((-: Hůř snáším, když to někde vezme za mě!
rachade, tym som chcela naznacit ze ti iranci mozno na to pouzivaju ten svoj druh ryze, skus sa na to mrknut..a ostatne..neviem,neviem.. dufam,ze nerozumiem-bolo by mi luto..:))..aj tebe krasny den..:)
jeje, pochvala. To je milé, děkuji pěkně, ale myslím, že je tady i spousta dalších lidí, které to baví a dělají určitě lépe než já…
Také jsem chtěla napsat příspěvek „Mé kuchyňské katastrofy“, ale pak jsem zjistila, že k tomu vlastně nemám žádnou fotodokumentaci. Třeba to, jak jsem v nějakém časopise našla návod na košíčky z čokolády. Normálka, psali tam, nafouknou se balonky, namočí v rozpuštěné čokoládě, a nechá se to zaschnout. Tak jsem balonky nafoukla, namočila v čokoládě, postavila na tác a odešla. A najednou prásk, prásk… Všechny balonky popraskaly a čokoláda nám kreativně ozdobila kuchyni. Fandím experimentům, někdy se to bohužel nepovede… (-;
18: To tezko rict. Basmati vzdycky nemusi byt po ruce, v receptech se uvadi „dlouhozrnna ryze, idealne Basmati“. Vetsina Arabu a Persanu da jiste prednost vyborne Basmati, protoze je dobra sama o sobe. Ale v zasade by to nemeli mit az tak velky vliv na techniku. Casto jsem musel varit z toho co bylo, a ne vzdy se to da omluvit kvalitou surovin. Potom jeden vypada jako alibista (-: Ale ja o tom nechtel ani tak diskutovat, spis by me zajimalo, jestli by to nekdo zkusil a s jakym vysledkem. Urcite to jeste zkusim a budu referovat.
19: Skromna jako vzdy, ze?((-: Mam rad tyhle “ uplne jednoduche“ recepty v casopisech. Jestlipak ti prijde pani redaktorka uklidit?
Díky za milou pochvalu. Od tebe je to dvojnásob milé, protože všechny své recepty krásně kořeníš i láskou ke kuchařskému řemeslu a to není k přehlédnutí! Tvůj rýžový recept je velká výzva a klidně bych se nechala nevyzpytatelnou rýží Basmati přivést do rozpaků. Většinou se mi daří všechna zrnka přivést k poslušnosti, ale pokud se to nedaří tobě, tak počítám s nejhorším. Jediná výhoda může být to, že jsem tuto recepturu nikdy nedělala. Všude platí pravidlo, že když je něco poprvé, povede se to! …získávám zpět svůj optimismus. Vyšetřím-li zítra trochu času, vyzvu „chelou mana a riso“ na souboj. Ať to dopadne tak či tak, přiznám se:-)
už jsem to prubnul – mrkněte se: http://www.cuketka.cz/?p=1307
;)
22: Gotcha! Takže pan C vyřešil záhadu chelou. Nemá ani tak moc společného s tím, jestli použijeme basmati, americkou dlouhozrnou, nebo jasmínovou rýži, ani jestli ji budeme proplachovat nebo namáčet, či nikoliv. Tajemství křupavého a voňavého chelou spočívá v silnostěnném hrnci, kde se chelou na másle peče téměř 50 minut, než se vytvoří správný tahdig. Ostatní teorie zůstávají teoriemi a pan C. vám tak ušetřil práci a nervy, kdy jsem se vlastní dehonestací snažil vás přimět vstát a jít to zkusit!((-: Květinové dary zasílejte na http://www.cuketka.cz…A těšte se na další téma. Už vás nebudu zlobit ((-:
Gratulace Cuketkovi! Místo dlouhých řečí se pustil do díla :-)
Pojala jsem hrátky s rýží v duchu La Dolce Vita a v troubě se peče Bomba di riso.
Jdu se přiznat, jak to dopadlo :-)
http://dolcevita.blog.cz/0808/hodte-na-stul-bombu
Zrovna jsem se vrátil a říkal si, že to zítra zkusím a teď koukám, že záhada je vyřešena. To nevadí, stejně to zkusím (-: