Když jsem si musel koupit auto, měl jsem jen dva požadavky. Aby nebylo bílé. A německé.
Takže mám bílého Opela Vectru…Abych se jí pomstil za to ponížení, že jsem nic lepšího ve své cenové skupině (IV-) nesehnal, dal jsem jí jméno Sněhurka. Můj první diesel. Bílé auto. A německé. Prostě Sněhurka, no. Můj, ne zrovna nejvřelejší vztah ke Sněhurce se začal pozvolna měnit se zjištěním, co všechno se do ní vejde, že se v ní dá přespat, a co všechno si ode mně nechá líbit. Skvělý vůz pro kočovníka! Ale než jsem jí stačil dát nějaké důstojnější jméno (na které by měla nárok) už si na Sněhurku všichni okolo zvykli. Takže Sněhurka, no.
Cestou na obhlídky na Slovensko jsem řešil jen dva problémy. Kde budu spát a co budu jíst. To ostatní se zpravidla vždycky nějak poddá. Spát se dalo přinejhorším i ve Sněhurce, ale druhý den už mi bagety od čerpacích stanic začaly nestačit.
A tu jsem vzpomněl, na kamaráda Filipa a jeho veterána Tatru. S kolegou Filipem jsme pracovali na letišti, on na zahraniční restauraci a já na centrální varně. Já dělal stálou noční a Filip za mnou chodíval, když měl čas a probírali jsme všechno možné a krátili si chvíli. Dlouhá byla málokdy. Mimo jiné jednou zmínil, že když jezdí na tatrovácké srazy do Kopřivnice, ohřívá si párky na bloku motoru. Má prostě párky plechovce, prdne je do motoru a stačí pár kilásků v kopcích a může se večeřet. A tak než bych chodil do nějaké restaurace a utrácel eura a slovenské koruny které jsem ještě nevydělal, radši jsem zaběhl do samoobsluhy a koupil si rajče, papriku, morčacie párky (prostě normálka párky z morčete, že jo?)černé olivy a jeden Hermelín. Alobal je v mém autě vždy, protože…no prostě ho mám sebou pořád, no. Takže jednou takhle odpoledne, cestou do Nitry jsem si sedl u benzínky a nakrájel do přehnutého alobalu rajče, papriku a Hermelín, přidal jsem párky a olivy a vše důkladně zabalil a uložil na motor.
Večeře vařená na motoru má jednu výhodu. Jede se vám mnohem líp s pocitem že si vlastně zároveň vaříte jídlo. Zácpy a kolony, zejména v kopcích, kdy jedete dva kilometry na jedničku vás už tolik nerozčilují, protože víte že bude mít brzy uvařeno. Takže s ledovým klidem, či spíše tichou radostí sledujete teplotu oleje kterak stoupá a když stoupá příliš (ne že by se vám to jídlo připálilo, ale spíš byste uvařili auto) stačí stáhnout okénka, pustit naplno topení a čenichat, jestli už to třeba z „kuchyně“nevoní.
Takže šedesát až sedmdesát kilometrů, jeden hezký štrůdl aby to hezky topilo a bylo hotovo. Na břehu řeky jsem zaparkoval, otevřel kapotu a oproti očekávání jsem balíček se svou večeří našel dokonce na stejném místě kde jsem ho položil. Nebyl ani nacucaný olejem, či splodinami jak jsem se trochu obával.
Takže, zajímá vás jestli to funguje? Ano funguje to. Hermelín se roztekl a vytvořil se šťávou z rajčat, párků a paprik lahodný sosík, z jídla se kouřilo a krásně vonělo. Sýr a olivy krásně a přiměřeně osolili zeleninu, takže nebylo třeba dalších dochucovadel. Pojídal sem hltavě večeři od Sněhurky s rohlíkem a v duchu jásal nad tím, že mám konečně partnerku, která mě odveze až do Nitry i se všemi zavazadly, cestou mi udělá večeři a ještě mě nechá přespat. Škoda, že do aut nedělají sprchy…Ale o hygienu se postarala neznámá, ale nádherná řeka ( asi Váh ). Já totiž neměl mapu, víte…V experimentování budu samozřejmě pokračovat i nadále, se sofistikovanějšími surovinami. Třeba takový kohout na víně, po dlouhé cestě na dálničním odpočívadle -hmmm, proč ne?((-:
:-))))) trochu ti závidím…
Teď kolovali po internetu fotky z Číny: na jedné z nich smažili vajíčka na otevřeném ohni a místo pánve – lopata… Třeba inspirace pro příští putování? ;-)
1: Třeba vaření v zednické fance? To už je minulost..(-:
Takhle to vypadá, že Sněhurka disponuje i internetem (: Přiznávám, že večeře na motoru mě trochu odpuzuje, taky bych se bála (možná zcela iracionálně) zplodin. Ale jednou jsme v krbu grilovali na lopatce určené původně na smetí, takže kouzlu improvivaze rozumím.
Sice už jsem o tom slyšela, ale už jsem zkoušela (teda ne já, manžel, chlapi jsou na tyhle vychytávky odvážnější) uvařit v myčce a nevyšlo. Ta teplota tam prostě není. A to jsem fakt potřebovala jen těch 60 tak na půl hodiny, hodinku. Na motoru asi bude správná teplota, ale když já holt nejsem kočovník, já se pořád nacházím v dosahu něčí kuchyně(:
Napadá mě vynález: © Mini-trouba, nejlépe z nerez oceli, která by se dala snadno připevnit na motor. Využívala by tepla spalovacího motoru, ale zároveň by byla hygienická a zplodin prostá.
De luxe model by mohl mít i ukazatel teploty. K tomu brožurka s osvědčenými recepty a časy (případně minimální kilometráží!).
Jeden by s sebou nemusel vozit fólii. A hlavně: měl by jistotu, že se mu pokrm nezamotá do řemenu klikové hřídele a večeře i auto nepůjdou do p…..
Rachade to nemá chybu!!! Je to skvělá vychytávka!Navíc jsem odpadla z párků z „morčete“. No, není to tak dávno, co všude jelo maso z nutrií, takže kdo ví, třeba kolem těch párků morka jen prolétla a to morče tam už zůstalo. (-:
Nemá to tak romantický nádech jako večeře od Sněhurky zakončená koupelí vo Váhu, ale my pekávali kuřata ve sterilizátoru. Vždycky v létě, když jsme malovali a gruntovali se šouplo kuře sterilizovat a bylo krásné, jako grilované. (-:
Chudí angličtí umělečtí študenti pekli brambory na velkých elektrických teplometech určených pro to, aby modelky na akty neměly husí kůži.
7:Jako chudý brigádník jsem na ARO pekl kuře nasucho v hlubokém talíři, přikrytém druhým talířem. Bylo jen osolené a talíře se potom neumývaly, ale vyhazovaly, protože jich byly mraky a logo FNsP nebylo v domácnostech až tak populární…(-: A to nemluvím o oblíbeném uzení v hliníkových krabicích na jídlo, pečení v popelnici a další zlepšováky tvořivých Středopevropanů.
„Jsem dost alergický na nevysvětlené zkratky – některé noviny si v tom libují, například když jde o politické strany. Žije-li jeden mimo zemi, někdy pak neví, o co kráčí.“
Napsal jsem nedávno na Kulinárium – http://www.praktickekulinarium.com/index.php?option=com_content&task=view&id=111
Mohl bych se nesměle optat – co je ARO?, co je FNsP?
TIA!
(Thanks In Advance = díky předem).
9: Pardon (-: ARO je anesteziologicko- resuscitační oddělení (Zde je zkratka zcela na místě) a FNsP je Fakultní nemocnice s poliklinikou.
AHA!
(to není zkratka, to je, myslím, citoslovce.)
Rachad: no, vidím, že máme podobné zážitky. (-:
My to sterilizovali na JIP ORL. Pro Jednorožce: ICU ENT.(-:
tak nevidieť toto na vlastné – neuverím:)
Pivli, 12: ICU ENT = samá voda. Asi nejsem z oboru.
Ma oplátku pár zkratek z místního tisku, kde se inseráty počítají na slova (zkratka je pouze 1 slovo). Všechny jsou z rubriky Seznámení:
WLTM
GSOH
OHAC
Vlastně tento článek je o automobilu a tak bych měl přiložit jednu zkratku z Prodeje aut. Dala mi samotnému dost zabrat:
FSH
Vyluštění potvrdím / napíši později.
To jednorozec : Krása, ty jsou opravdu povedené.
(Would like to meet, good sense of humour, own home and car).
A u těch aut – full service history je dobrý, ale bezkonkurenční je „OLO“.
jednorožec: ICU = intensive care unit
ENT = ear, nose and throat (department),někdy se za to přidává ještě head and neck surgery
Vita: hezký, zkratky jsou odtajněny, až na tu automobilovou…
Pivli 16: Říkal jsem si, že ICU by mohl být očař (I see you!)
Vita 15: Na jedničku!
OLO jsem rozluštil. (-: Má to co dělat s dámami, ale víc nebudu prozrazovat. Někdy též asi OCLO (tato fráze se často vidí v plném znění).
Neplést s ONO = „or nearest offer“, uváděné za cenou.
Úvod je naprosto kouzelný! Já nikdy nechtěla mít červené auto. Mé první auto rudě křičelo do dálky, ale jinak si na kvality německého Opelu stěžovat nemohu. Nikdy jsem tu svou „Červenou Karkulku“ nenaučila vařit, ale faktem je, že náš společný život byl pohádka. Tak ti přeji, ať ti to tvé autíčko pohádkově slouží. Tvé kuchařské umění v polních podmínkách mě neudivuje, protože mám ještě v paměti obraz toho, jak nad plynovým kahanem leží obrácená pánev … než se o plamen ohřeje, chleba je jako zázrakem upečen. Tvé eskamotérské kuchařské kousky jsou pověstné a tvé literární podání je taky k sežrání ;-)
18: Až se červenám…(-: Díky moc. Doufám, že následující tři měsíce nebudou souku na újmu. Těší mě že se tady vídáme a můžeme si spolu povídat. I když se nemohu rovnat blogerským veteránům jako je Šárka, Cuketka nebo Florentyna, těší mě jak rychle jste mě přijali do „party“ a podpořili souk. Vlastně jste se mi stali takovou druhou rodinou…
Se Sněhurkou, jak to tak čtu, šla bych (teda jela) světa kraj. Už se mi podařilo vystřihnout svíčkovou s knedlíkem na ohýnku v kotlíku, ale na motoru jsem ještě nevařila….a teď jsem si navíc moc hezky početla. Dík (-:
Téměř každé ráno, ať už jsem v práci či doma, si zpříjemňuji procházením oblíbených foodblogů…a souk se mezi ně okamžitě zařadil…díky, jen tak dál (-: A se Sněhurkou samozřejmě spoustu šťastných kilometrů…(-:
To se povedlo!
Venku vařím docela často, ať s nádobím nebo jen s nožem (a na vandr vozíme čínská prostírání-taková na výrobu sushi :-). Ale aby za mě vařilo auto? To můj Vydrýsek (tak se jmenuje) ještě nezkoušel.
Musím se přidat k Cutie: Člověk si prostě myslí, že už je tady všechno… A pak se objeví někdo, kdo má dar slova (já znám zatím pouze psané) a nápady a vtip… a my zjistíme, že to tady chybělo :-)
Je to tak…a takovým já moc fandím…
zajímavé a tradičně vtipné ;-)
Že bych zkusila jak vaří naše „Magda“?
Nedávno jsem viděla fr.pořad, kde si dělníci pekli jehněčí kýtu(v alobalu)v horkém asfaltu! Moc to chválili a nevypadalo to špatně ;-)
..aj v novinach dokonca…opatlat rybu bylinkami a korenim, okapat trosinku olejom a nemusime, zabalit do novin- tych novin hrubsia vrsta, omotat spagatom, namocit do kybla s vodou a dat do ohniska… bolo to v prestiznom programe o vareni..
Ryba v novinách – viděl jsem totéž, na TV.
Dal bych si pozor, které noviny použít; některé články dovedou být dost jedovaté… (-;
Rybu v novinách, ad Jednorožec, ale nevím jestli dotyčná tiskárna už používá onu nejedovatou barvu, o články pak ani nejde, ale aby výsledná ryba to nebyla přirovnáním k omáčce z lysohlávek.. ;-)
Ad asfalt: Vzpomněl jsem si na film Roming, kde u toho stohu „pečou“ v popelu kradenou slípku, poměrně vtipná scénka.
25: Takže Rudé právo nebrat?(-:
Právo už dávno není Rudé a navíc mívá dobré přílohy. jako Salon a sobotní magazín. Na nervy mi lezou plátky typu Blesk, Aha a já nevím, jak se to všechno jmenuje. A také Dnes. Tento plátek bývá mnohdy horší než bulváry, u kterých to člověk tak napůl čeká…žádné solidní noviny…Jo a ještě, když vidím v TV reklamu na Chvilku pro Tebe a podobné. Škoda papíru, lesy pláčou…
28:jj Je to smutnej příběh a škoda dobrejch „písmáků“ Ale doku to má svoje čtenáře lačnící po nahým těle Leoše Mareše…:-(
23:Tak mě napadá, jestli by se ve starý škodovce na Jižní spojce upekl chleba((-:
30. Myslím, že na Jižní spojce by se upeklo cokoliv v čemkoliv. (-:
Na Jižní spojce to můžes nechat i na silnici upéct, ale jen jídla typu lívance, palačinky, ztracené vejce ;-)..
32:…nebo toast
32.+ 33.
Jo! A pozvat k tomu bulvár a nahého Mareše! To by byla show! (-;
32,33,34: Myslíte si, že ve Ferrari se dá taky vařit:-)?
35: Dá, proto je zadní víko od motoru vesměs prosklené, aby bylo vidět, jestli se to nepálí.. Myslím, že co má novou čtyřkruhou R8, tak na V8 FSI na tom plastu se dá dost špatně vařit :-)
33: ..ámen, tak mu svleč tu plínu a do uniformy s ním, k zemi a padesát kliků ;-)