Cítím potřebu, uvést několik věcí na pravou míru. Zřejmě tady vzniknul falešný dojem, že se jedná o nějaké neoficiální závody “ Kdo má nejlepší závin“. Tak tomu rozhodně není. Jak už jsem uvedl, nejlepší štrůdl, který jsem jedl, pekla moje babička Maruška a k vídeňským i maďarským měl daleko. Přesto byl pro mně nej…Pečení i vaření je pro mě především radostí a relaxací. Tak to bylo, je a Bůh dá i bude. A budu šťastný, když tomu tak bude i u vás.
Takže jsem se jen pokoušel hledat paralelu mezi baklawou a závinem. Doufám, že to ze snímků je alespoň trochu patrné. Je třeba rozlišovat mezi domácí a profesionální kuchyní. Čerstvý zážitek : když jsem dopekl první “ nedokonalý“závin, zmizel během několika minut. Všem hrozně chutnal. Druhý závin, už byl tak trochu hec, jestli ho vytáhnu ještě víc než ten první. Měl jsem na to víc času ( bylo po obědech ) a zjistil jsem například, že tmavší místa na roztaženém plátu, je jen silnější těsto a dá se vytáhnou prstem! Jen jemným přejetím. Těsto jsem musel zadělat, nechat půl hodiny odpočinout pod napařeným kastrůlkem, potom vytáhnout, pomazat máslem, naplnit a opatrně zavinout. Balil jsem ho tak, aby vypadalo jako baklawa – pro vás. Normálně ho takhle nedělám. Pekl jsem ho 40 minut v konvektomatu díky tomu, že nebyl kšeft. Normálně je zapnutý standartně na 200 stupňů Celsia a pochybuju, že by měl někdo pochopení pro moje pokusy v práci! Doma bych ho nikdy neudělal, protože nemám tak velký stůl. Moment…! Já nemám žádný stůl!((-: V práci je dřevěný zprohýbaný stůl, navíc trochu posekaný, protože jsem na něm před týdnem porcoval jelena. Času, když nepočítám pečení ( blokovaný konvektomat ) skoro hodina. To už je luxus. K tomu tahání těsta ( blokovaný stůl )a pachtění se s fólií, když se vám pod nohama plete pomocná, která právě vytírá a uklízí umyté nádobí. Oč větší radost je, udělat si na to doma čas a prostor, mít všechno co je třeba hezky připravené a když se to nepovede, můžete si za to sami no a co….V práci? Kostka másla?! Ořechy? COŽE?! Doufám, že to bude k jídlu pane Rachad, jinak si to můžete vzít domů a zaplatíte materiál! A když se to povede? Doufám že to bude chutnat hostům a budou ochotni za váš experiment zaplatit!
Druhý pokus ochutnal majitel a rozhodl se, že takhle se teď bude péct závin v restauraci. Všichni mě proklínají. Už se vidí jak připravují svatbu pro 100 lidí, fingerfoods, teplý a studený bufet a do toho tahají záviny, protože jsou pěkný!! Je velký rozdíl v tom, jestli závin připravuje máma na mateřský se dvěma dětmi za zády, kuchař, byť profík, který právě vykošťoval jehně a na plotně mu bublají další tři jídla a v troubě se peče chleba, nebo trochu se nudící fajnšmekr, který to dělá jen tak pro zábavu a aby si to náležitě užil. To bohužel majitel restaurace nepochopil. Ale on to asi brzy pochopí ((-: Potom sáhne po osvědčeném jednoduchém receptu, kde budou strouhaná jablka ( babička je taky strouhala, držela struhadlo na plátem a vypadalo to jako když nad těstem letí práškovací letadlo plné jablek ((-: ), těsto se jednoduše vyválí, nebo zvolí možná nějaký polotovar, kdoví…
Vaření a pečení zvlášť je radost. Doufám, že se o ni nenecháte připravit, trochu udýchanou honbou za dokonalostí. Věřte nebo ne, radši vařím doma, kde si to můžu zbabrat po svém, ale většinou si pochutnám, než v restauraci, kde nesmím dělat chyby, protože tam se za chyby platí a někdy mám pocit, že všechno chutná stejně, tak si dám raději kus vařeného hovězího s tatarkou a chleba. No a? ((-: Mějte se krásně a vařte a pečte s radostí!
V práci: „kostka másla? ořechy? COŽE?!“ :o))) V takové atmosféře se opravdu nedá dělat štrúdl.
Pravda, pravda. Tažený štrůdl, na kterém si velmi zakládám, dělám pouze, když je ta správná konstelace hvězd. Den předem oznámím, že bude štrůdl, a to znamená, najezte se někde jinde a nerušte ! Štrůdl potřebuje čas a trpělivost. Jinak vinu, vinu, zavinuji a během toho vinutí potírám máslem, tudíž se vrstvy neslepí. A do těsta samozřejmě sádlo- lžíce sádla na dvě nohavice snad nikoho nezabije. Celé potírám máslem, ale plech vymažu sádlem. Proč to tak dělám se mě neptejte.
A Racharde, zapomněl jsi na nejdůležitější věc. Těsto je potřeba pořádně vytloukat o vál, vůbec se s ním nemazlit, prostě s ním párkrát pěkně majznout, třísknout, prásknout…ale bacha na linku, ty dnešní jsou křehotinky. :-)))
Teo: a proč s ním třískat? Je k tomu potřeba i nějaké zaříkávadlo? (-:
Schnytlik: protože je to babičkama prověřené. :))A zaříkavadlo? Čáry máry fuk, ať je štrůdl kluk.:)))
Tea: Já jsem tedy třískala vším možným, ale těstem ne. Ani jsem o tom u tohoto těsta nikde nečetla. Vytloukání znám u těsta na knedlíky, nahání se tam tím bublinky O2.
5: A Vodafone ne?((-:
Těstem také třískám, ale ten tažený závin mi moc nejde. Fakt nemám tu správnou trpělivost. Ale Rachad mě tak navnadil, že to asi zkusím. Doma je vše potřebné, tak do toho zítra půjdu. No co, sní se to stejně…
7: si piš! Přeci nebudeme pískat kudlu jen proto, že neválíme jako vídeňský cukráři. Navíc – teprve trénink, dělá šampiony! ((-:
6: Tý jóóó, vyzkouším to.
7,9: Dejte vědět, jak to dopadlo. Ono se to sní tak jako tak, i když těstíčko nebude jako papír. A s velkou radostí…:)
Ty moje placky taky skončily mockrát vzteky zmuchalné v koši.:)
No a teď už jsem tak nalomená, že za chvíli jdu pro jabka a zítra budu taky štrůdlovat…:))
10: ještě odolávám, ale nevím jak dlouho mi to vydrží (o:
11: Pojďme to udělat děcka!!((-:
Uděláme, ale dnes to nešlo stihnout. Z práce jsem přišla vorvaná jak borůvka s tím, že asi nenávidím lidi(bylo jich dnes opravdu, ale opravdu moc), navíc jsem jela z Motola na Pankrác hodinu a půl – nejely tramvaje, protože se nějaký magor zase vytřískal na motorce,tak jsem ozdobně vydlabala dýni a šoupla do ní svíčku, udělala brokolicový salát, uvařila dýňovou polévku a na štrůdl prostě nebyl nerv ani čas. Nechci si ten zážitek pokazit stresem a spěchem. Ani do čokoládových muffinků, našich oblíbených jsem se nepustila. K snídani prostě budou zítra tousty s lemon curdem a malinovou zavařeninou. A do štrůdlu se pustím v neděli. Tak.
13: Ty jsi ale éro! To by mě mohli mít rádi!! Po práci ještě takový modely!
Jsem včera odpovídala a nějak se to nezobrazilo…
No, ona fakt snaha byla, ale odpískala jsem to. neměla bych z toho radost a neužila si to.
A to pak není ono. Plánuji v lepším případě na zítra, v tom horším next weekend. Ale určitě se pochlubím, jak to dopadlo – nedopadlo. Nehodící se škrtnu později. (-;
Dnes jsem o Tvém taženém závinu vyprávěla naší mamče a a ta se slzou v oku vzomínala na svoji maminku, kterak pracně a dlouho(ale s láskou)vyráběla tažený závin. A chlapi pak sedli ke stolu a několik šišek závinu bylo pryč. Také si vzpomínám na babiččin závin…
No vidíš, co děláš? Probouzíš v lidech takovéhle vzpmínky. (-;
A to je moc dobře! Děkuju!!!
Á, sudruh zatahuje novoty..
Proto jsem kacířsky zakoupil mraženého akčního lososa v Makru a udělal kilovku cerviche jako vzpomínku na Chile..sice to není origo recept, ale bude též dobrý. Sladký si snězte :-)
12: tak už je to uděláno, tak už je to hotovo…
nejspíš mám úplně levý lopatky, protože se mi to těsto tahat moc nedařilo )-: ale už sedí v žaludcích do posledního drobku ((((o:
17: Mám v nový práci super velkej stůl, super velkou troubua super velký plechy. Mandlová alternativa s hltem amaretta už je v peci! ((-:
No,jo, ale tobě to aspoň snědí hosti. Ve dvou fakt nemůžem sníst víc než jednu dávku, jak bychom pak vypadali? (tlustě, já vím (((o: )
Jak Rachad psal o tom hovezim s tatarkou…:) Zrovna nedavno me prepadly podobne chute a uvaril jsem poradny kus predniho hoveziho. Miluju varene hovezi z polivky…Jen tak. Posolene. S chlebem i bez, s horcici ci jablecnym krenem…I s tatarkou..:) Z vyvaru byla pote cibulacka. Ze zbytku masa bude rajska.
20: Já to mám moc rád. Prostě dobrý věci. Teď je můžu vařit každý den.Konečně jsem sám sobě šéfkuchařem. Nikdo mi neříká co mám vařit a tak vařím jen to, co mám rád a čemu věřím.Super…
20. ano, jen posolené. Mňam! Tyjo, děláme to stejně! Kousek masa se „obere“ jen tak posolený, část vývaru jde na polévku nebo na mrazák a druhý část vývaru s kouskem masa jde na rajdu. :-)))
Do toho ve dveřích do kuchyně sedí náš pes a olizuje se…