Začalo to nevinně. Když Česká televize uvedla první díl „kultovního“ seriálu Červený trpaslík, byl jsem trochu skeptický. Za jedna, když to řekne hlasatelka České televize, málokdo asi uvěří, že to bude kdovíjaká sranda. Dnes už jsem o něco moudřejší, protože když například na Vltavě uváděli The Klezmatics, hlasatelka to řekla stejně škrobeným a šroubovaným způsobem. A to co následovalo, mě poznamenalo na hodně dlouho…
Za druhé, mám jakýsi podvědomý odpor k výrazům trendy, kultovní, mánie, masový, móda, moderní apod. Nevím, čím to je. Ale dost mě to poznamenává. Jakmile je „in“ nekouřit, báním třicet denně, když jdou do módy kotlety, stříhám se dohola. Prostě magor.
Ale Červený trpaslík - to je jiná. Stejně, jako když můj bratr pobíhal po Kladně s elektronickým palcem, ručníkem a pytlíkem buráků, pod vlivem Stopařova průvodce ( a pochopitelně pil jedno pivo za druhým – jeden nikdy neví, že?(-; ), já jsem byl zase posedlý pátráním po nejlepším vindalů. Indické restaurace mají v Praze, oproti jiným evropským městům, dost slabou základnu. Indikátorem dobré indické restaurace, pro mě byly moje oblíbené placky chapati ( čapátí ), chutney ( čatný ) a mango lassi ( jogurtový nápoj z čerstvého manga ). Nakonec jsem si našel recept, jehož úspěch zastínil mnohé další. Když jsem bratrovi věnoval skleničku své pasty vindaloo ( vindalů ), napsal jsem na ní – SMÍŠENO SE VZDUCHEM, SILNĚ TŘASKÁ!! symboly žíraviny, jedu a další výstražná hesla a piktogramy. Taky jsem nezapomněl napsat, že při přípravě se má palčivý hrot vindalů zjemnit jogurtem, smícháním v poměru 1/3. Když jsem se později bratra ptal jaké to bylo, klidná odpověď ve stylu anglického gentlemena, který své emoce obyčejně nechává doma na botníku a do společnosti je zásadně nenosí, zněla:
„Velmi pikantní!“
“ Ale měl jsi to smíchat s jogurtem! Jeden díl pasty a tři díly jogurtu!!“
“ To jsem samozřejmě udělal. I tak to bylo velmi pikantní…“
Kdo zná mého bratra, ví, že výraz VELMI PIKANTNÍ, znamená v řeči nás, smrtelníků asi toto :
„Děláš si prd..l?!! Ty vole!! Dva dny sem nemoh mluvit! Když sem si chtěl vyčistit brejle a dýchnul jsem na ně, zmizely skla! Vypil jsem hrnek vody a začala se mi vařit v krku! Stačilo přihodit lžičku kafe a trochu cukru! Kartáček na zuby mi normálně shořel jak sirka a slzy z očí mi zmizely teprve minulej týden! Včera jsem nevěděl co se zbytkem, tak jsem s tím přivařil vejfuk u auta. A co mi to udělalo druhej den ráno v práci, když jsem si šel na záchod přečíst noviny – o tom si promluvíme, až budeme sami! Děkuju PĚKNĚ!!
…i tohle může znamenat “ velmi pikantní „, když to řekne můj bratr.
Takže si někde sežeňte:
hrst sušených chilli papriček, nebo hezky ostrých čerstvých chilli papriček
3 lžíce celého koriandru
lžíci celého římského kmínu
stejně tolik zrnek černé hořčice
lžíci celého černého pepře
a lžíci celé pískavice řeckého sena
lžičku mleté kurkumy a to je asi tak všechno…
ba ne! Ještě hrnek červeného vinného octa!
Teď si namočte sušené chilli papričky, nebo prostě rozmixujte čerstvé chilli papričky. Ale počítejte s tím, že mixér bude nějakou dobu nepoužitelný…Na suché, rozpálené litinové pánvi opražíme všechno koření, vyjma kurkumy. Během chvilky začne kuchyní divoce vonět římský kmín a koriandr, a černá hořčice začne hlasitě praskat a poskakovat na pánvi jako zběsilá. Z pánve se trochu kouří, ale dřív než se koření spálí, sesypeme jej do porcelánové misky. Necháme chvilku vychladnout a rozemeleme v mlýnku na kávu. Vůně je úžasná a silná jako slon! Hmoždíř jsem zkoušel taky, ale všude mi poskakovala černá hořčice a koriandr a sousedi si mysleli, že je vyhlášený chemický poplach, protože hmoždíř zvonil jako zvon! Pomleté koření smícháme s umletými chilli papričkami a za přilévání vinného octa, zamícháme řídkou pastu. A ta pasta se jmenuje VINDALOO!! Uložíme si ji v chladničce a když se sejde pár kamarádů, na které chceme udělat dojem, buď ji naplácáme na maso před grilováním, nebo s ní potřeme kuře, nakrájené na osminy, opečeme na přepuštěném másle cibuli, česnek, trochu čerstvého strouhaného zázvoru, přidáme kuře, na kostičky nakrájené brambory, nakrájené rajče, růžičky květáku a zelený hrášek a přilijeme trochu vody. Dusíme doměkka a tak aby nám zbylo přiměřené množství pikantní šťávy ((-: Pokud vám bude připadat „velmi pikantní“, můžete hotové kuře vindalů zjemnit několika lžícemi smetanového jogurtu. Vřele doporučuji napřed vmíchat do jogurtu lžičku škrobu. Při následném varu se totiž jogurt může srazit. Škrob ho ale stabilizuje a zároveň pokrm mírně zahustí. I tak ale udržujte velmi mírný var. Trochu rýže Basmati a pár chlebových placek…několik plechovek dobře vychlazeného piva a máte tady chlapskou idylku ála Červený trpaslík!! Dobrou a pekelně ostrou chuť!(-:
Skvostné! Jednak jsem fanatik do Red Dwarf (apropó, už se o něj „pereme“ s mými dětmi, 12 a 9 let, i když já si tam nacházím přeci jen trochu víc a jiných věcí :-) ), dále mě uzemnil výklad „VELMI PIKANTNÍ“ a konečně snad konečně ochutnám kuře Vindalú. Ještě jednou, vřelé díky!
Výklad výrazu „VELMI PIKANTNÍ“ budu muset doma předložit, aby mi nebylo neustále předhazováno, že mi ujíždí ruka s chilli (-: Vindaloo miluju, ostatně jako další patičky indického typu (-:
Ještě otázka na okraj: jak dlouho domácky připravená pasta vydrží? Děkuji pěkně (-:
Kdo při pročítání Souku a Rachadových vzpomínek na natáčení Tobruku snad ještě pochyboval o tom, jestli má Rachad svoje zážitky, dojmy a recepty sepsat, toho muselo přečtení článku „Kuře Vindalú“ jednoznačně přesvědčit, že kromě vaření umí autor zaujmout i svým vyprávěním. Rachade, když už si v outdoorových kurzech děláš pauzu až do prvního sněhu, tak alespoň začni v mezičase dávat dohromady svou první knihu! Přece bys nás o svoje kouzelné, milé, vtipné (atd., adjektivum si doplňte dle svého výběru) příběhy neochudil! ((-:
Plný souhlas s Helli. Moje první kuchařka, samozřejmě kniha, byla od Achilla Gregora, Muž v zástěře. No kuchařka, já ji četl vlastně kvůli té formě a vloženým průpovídkám. A přesně to samé cítím dnes u Rachadových článků, takže pokud kniha, tak přesně v duchu tohoto webu, žádné suchopárné tabulky surovin a přísad ;-)!
velmi pikantně vtipné čtení!!!
Dík za tvůj sugestivní popis VELMI PIKANTNÍCH situací. Smála jsem se, až mi tekly slzy. Musím podpořit Helli a tomase(w) – prosimtě piš! Když už nekurzuješ (strašnej výraz), tak piš, piš, piš! Nejen, že se to prima čte, ale též je to velmi terapeutické (-; A eumatické, of course (-: Tak – letím se balit – letíme do Turecka. Počkej – přijedu namlsaná orientálních sladkostí a budu chtít vědět jak se to všechno dělá (-:
Vyznavačům pravého vindaloo nebude tajemstvím, že tento pokrm má původ ve vepřovém masu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Vindaloo
Enjoy!
Dobrého dne přeji, článek potěšil, myslím že na vindaloo byl taky jeden díl, u nás neuváděný, jak tam vařili. Neskutečná hlína. Pivo by mělo být ležák.
K chilli papričkám (ze Sapy, 25kč pytlíček Thajsko), to jsem je chtěl usušit minulý týden, v režimu mikrovlnky..nějak jsem pozapomněl, že ta trouba má ventilaci a kapsicín uvolněný dráždí sliznice. Naštěstí se trouba milosrdně zastavila po 2 minutách, já slzení až po dalších 8min, 17. listopad či fotbalové utkání rowdies je srovnatelný pocit, zažitek jak mi vypichují tupou stranou lžíce obě oči. Ale zbavil jsem se rýmy. Doteď se plížím k troubě pouze přískoky a temným mumláním.
našel:
http://video.google.com/videoplay?docid=-3966693271761814714
Tady je to v poslední době vážně bžunda!!!
Rachad perlí a Kubův příspěvek s mikrovlnkou dštící kapsicin také patří do zlatého fondu. Muhehehehe!!!
Schnytlik: Vzhledem k tomu, že pasta je velmi pikantní, plísně a jiné organismy si na jejím povrchu ani neškrtnou. V ledničce vydrží opravdu dlouho. Ale zase není třeba připravovat jí moc.
Helli: Díky! Poslední dobou mám tak neuvěřitelnou pracovní dobu, že začínám postrádat rozdíl mezi jít do práce a jít z práce…Ale budu se snažit!(-:
6: Turecko…Ach! Až jednou budeš velmi bohatá, uděláš si ze mně dvorního kuchaře?Prosím!!!(-:
7: To je tedy něco! Věděl jsem, že „vypalováky“ tohohle typu jsou z Goa, ale že je to import…No toto!btw chystám se na pár dní Londýna. Mám vám přivézt tu kuchařku od Vrabce?(-:
11: Portugalci se zdají být podceňováni. Jejich zemi jsem dosud nenavštívil, ale docela se těším – miluji ryby a mořskou havěť.
Jak o Jednorožci známo:- nežije (neb nemusí!) v Londýně.
Momentálně dovezení, ale i poštovné kuchařky Vrabce z Londýna na mojí nepříliš vzdálenou adresu by mohlo způsobit kolaps několika světových bank. Vachrlatost. Nechci být příčinou takového chaosu a tak s díky odmítám. :-))
11: Ahoooj! Už ve mně pomalu klíčilo podezření, že příspěvky na Souk sází místo tebe nějaký pitrýsek, protože tvůj předchozí komentář byl z 25.9. )-: Pěkně ses zakousl do nové práce, jen co je pravda. Ne že bych tak milovala zimu, ale mělo by brzy nasněžit, aby ses zase dostal mezi nás (svoje) lidi.
13: jj teď mě čeká hodně práce. Konečně budu moci zase pořádně vařit!