Bůh: „Nevař tele v mléku jeho matky!“
Mojžíš: „Chápu. Nebudu jíst spolu mléčné a masné.“
Bůh: „Ne, Mojžíši! Nevař tele v mléku jeho matky!“
Mojžíš: „Aha! Mezi pozřením mléčného a masného budu dodržovat odstup 6 hodin.“
Bůh: „Ne, Mojžíši! Nevař tele v mléku jeho matky!“
Mojžíš: „Ach tak! Zařídím si speciální nádobí pro masné a mlečné a pokud se spletu, očistím nádobí v tekoucí vodě nebo rovnou zahrabu do země.“
Bůh: „Víš co, Mojše? Dělej si, co chceš!“
Ale mě osobně přijde sympatické, když se kolem masa nadělá tolik povyku. Z masitého pokrmu to udělá sváteční záležitost, a tak by to podle mě mělo i v dnešní době být. Když vezmu dva extrémy: na jedné straně židovskou tradici, která přesložitým způsobem řeší zabití každého zvířete, na druhé straně jatka jako továrny, ve kterých se zabijí a zpracují během hodiny tisíce zvířat, tak se mi daleko víc líbí to první.
]]>