12:*nech po nás nezostanú odpadky*
Po nás vždy zůstala jen (dočasně) ohnutá stébla trávy tam, kde jsme spali. Jinak ani smítko. A zahradnický rýč byl nezbytnou součástí naší výbavy, na ony sólo vycházky do houští!
Taky jsme vozili kropicí konev, na sprchu za stanem – voda ohřátá na ohni venku. Já vím, dá se improvisovat s plastovým pytlíkem na poslední chvíli propíchaným, ale byli jsme „mastňáci“ a zejména paní J vyžadovala určitý stupeň „luxusu“. (-: